„Vymyslel si naši svatbu.“
„Petra znám z hotelu, kde oba pracujeme. Půl roku mi vytrvale nadbíhal. Docela se mi líbil, jenže jsem byla zadaná. Pak mi můj bývalý dal k narozeninám místo dárku kopačky. Zhroutila jsem se a Petr toho využil. Vytáhl mě do vinárny a povídali jsme si, dokud podnik nezavřel. Pak jsme se taxíkem plynule přemístili do Petrovy postele. Od toho dne jsme se od sebe nerozloučili, v hotelu jsme si brali společné služby a já se od svého bývalého přestěhovala rovnou do Petrovy garsonky. Když jsme spolu chodili asi pět měsíců, šel Petr flámovat s partou našich společných kamarádů. Já měla chřipku, a tak jsem musela zůstat v peřinách. Můj drahý se vrátil v půl čtvrté ráno. ,Asi se budeme muset vzít,’ prohlásil. Myslela jsem, že špatně slyším! Vypadlo z něho, že se pod vlivem alkoholu začal kamarádům chlubit, že mě požádal o ruku a za tři měsíce se budeme brát na zámku Sychrov. Vymyslel si i konkrétní datum a dokonce pozval naše přátele na svatební mejdan spojený s grilováním prasete. Výčet báchorek, kterými kamarády nakrmil, zakončil slovy: ,Tak co? Když už nám všichni shánějí svatební dary, vezmeš si mě?’ Souhlasila jsem a už rok jsme manželé.“
Lenka, 27 let, recepční
„Napsal to na zeď.“
„S Robertem jsme spolu chodili už šest let. Moc jsem stála o to, aby se náš vztah posunul o krok dál, ale bála jsem se, že by se mu do svatby nechtělo. Seznámili jsme se v patnácti, takže nám bylo teprve jedenadvacet. Mezi svými nezadanými kamarády jsme si s dlouhým vážným vztahem připadali jako exoti. O svatbě jsem tedy jen tajně snila. Ten večer jsme šli do kina na film Moje velká tlustá řecká svatba. Celou cestu domů mi v hlavě šrotovalo, jak bych asi vypadala v bílých šatech s vlečkou. Robert podivně mlčel, a tak jsem si úvahy raději nechala pro sebe. Před mým domem jsme se rozloučili (bydleli jsme pořád každý u svých rodičů) a já šla spát. Ráno jsem se probudila, roztáhla závěsy a málem mě ranila mrtvice! Na stěně protějšího domu bylo sprejem nastříkáno: JANO, VEZMEŠ SI MĚ? ROBERT. Chňapla jsem po mobilu a odepsala: ANO!“
Jana, 22 let, studentka
„Ztratil rovnováhu.“
„Můj přítel stál na štaflích a umýval okna. Jeden okenní díl vysadil a položil na zem, aby mu nepřekážel. Přitom jsme si povídali o svatbě jeho kamaráda. Jak tam tak stál, máchal zručně pažemi a svaly se mu rýsovaly, napadlo mě, že je mi s ním moc dobře. Proto jsem se ho vábně zeptala: ,A ty se nepotřebuješ ženit?’ V tu chvíli ztratil rovnováhu, spadl ze štaflí a bosou nohou prošlápl to vysazené okno. ,Ne,’ zavrčel v šoku, zatímco mu z chodidla kapala krev.“
Helena, 31 let, učitelka
„Koupil mi štěně.“
„Davida jsem poznala před třemi lety na tenisovém turnaji. Myslela jsem si, že je spíš na sport a na romantiku nemá buňky. Jenže to jsem se spletla. Loni se mě zničehonic zeptal, co chci dělat za pět let. Po pravdě jsem odpověděla, že to už bych chtěla být vdaná, mít zlatého labradora a dvě děti. Pokýval hlavou a změnil téma. Asi za týden jsem se doma dívala na televizi, zatímco David šel běhat. Dost dlouho se nevracel. Když už jsem začínala být nervózní, stanul na prahu s přepravkou, v jaké se převážejí kočky. Uvnitř jsem objevila štěně zlatého labradora. ,Na dětech musíme ještě zapracovat, tak jsem sehnal alespoň psa.’ A potom se mě zeptal, jestli si ho vezmu. Samozřejmě jsem kývla!“
Monika, 28 let, kosmetička
„Udělal to na dovolené.“
„Dva roky jsme šetřili, abychom si mohli dopřát dovolenou snů v Thajsku. Plácli jsme se přes kapsu a zaplatili opravdu luxusní hotel. Druhý večer po příjezdu jsme seděli v hotelovém baru a popíjeli víno. Najednou se Tomáš zvedl a prohlásil, že si musí odskočit. Čekala jsem na něho pět, deset, dvacet minut, ale on pořád nikde. Naštvala jsem se, že mě nechává trčet v baru samotnou. Už jsem se chtěla ze vzteku opít, když se vrátil. Vypadal nervózně a vymluvil se, že se zapovídal s naší průvodkyní. Nevěřila jsem mu – poznám, když lže. Rozhodla jsem se ale, že nad tím mávnu rukou. Šli jsme se projít podél moře a dali jsme si ještě jeden drink u hotelového bazénu. Pak jsme zamířili do pokoje. Tomáš mě nechal vejít první. Rozsvítila jsem – a vyjekla překvapením. Na posteli ležely červené a růžové květy, poskládané do tvaru srdce, a uprostřed malá krabička na prstýnek. Hned mi došlo, co Tomáš prováděl. Navlékl mi prstýnek a zeptal se, kde chci mít svatbu. Domluvili jsme se, že se příští rok vezmeme někde na pláži u moře.“
Karolína, 26 let, překladatelka
„Promluvil z rádia.“
„S kolegou Honzou jsem se dala dohromady na školení. Zvykla jsem si, že mi dává lásku najevo tím, že každou chvíli přichystá nějaké šílené překvápko. Jednou mi třeba nainstaloval na pozadí počítače svou nahou fotku, jindy mi úplně celý stůl pokryl čokoládovými bonbony ve tvaru srdce. Myslela jsem, že už mě ničím nemůže zaskočit. Pak ale udělal něco, co mě naprosto dostalo. Jela jsem zrovna autem do kanceláře, zatímco Honza ještě něco dodělával doma. V rádiu běžely písničky na přání. Najednou moderátor oznámil: ,A další vzkaz vás dojme k slzám.’ Hned potom se z reproduktorů ozval hlas mého Honzy! ,Báro, miluju tě a chtěl bych si tě vzít,’ prohlásil a nechal pustit Shakiru. Moderátor měl pravdu, začala jsem za volantem brečet jako želva!“
Barbora, 25 let, obchodní zástupkyně
