To vy na ně nakonec doplatíte a vám zkomplikují život. Jak totiž praví staré přísloví, každá chyba se obrátí proti tomu, kdo ji udělal. Vybrali jsme nejčastější chyby, kterých se oba partneři ve vztahu dopouštějí. Třeba zjistíte, proč váš partnerský, milenecký nebo přátelský vztah nefunguje podle vašich představ.
Mít všechno pod kontrolou
Nemůžete rozhodovat o všem, všechno mít a vědět o každém kroku, který váš partner udělá. Už vůbec nemůžete proniknout ke každé jeho myšlence, tajnému snu nebo erotické představě. Je velkou chybou, pokoušíte-li se tohle všechno zjistit. Čím více toho budete chtít znát, tím méně s vámi bude chtít své myšlenky sdílet. Dopřejte jemu i sobě soukromí.
Chránit si ho je přirozené, a když nebude ochotný vám vykládat o každém svém hnutí mysli, nepitvejte se v tom. Neznamená to, že před vámi něco skrývá, ale že je mu vaše dotěrnost na obtíž. Další chybou je tendence o všem rozhodovat. Nejdůležitějším předpokladem dobře fungujícího vztahu či rodiny je schopnost komunikovat, radit se a dokázat ustoupit. Kompromisy jsou nutností, protože neexistují dva lidé, kteří by se dokázali shodnout zcela na všem.
Neochota zkoušet nové věci
Nikdo by neměl dělat nic, co je mu nepříjemné. Neochota zkoušet nové věci a sklon ke stereotypnímu chování je však zabiják každého vztahu. Pokud ho má i váš partner, nezbude vám než vzít iniciativu do svých rukou. Viděli jste film Hra s Michaelem Douglasem v hlavní roli, kde se bratr úspěšného miliardáře, který žije nudně, banálně a který se zapomněl bavit, pustí do poměrně odvážného plánu a najme si agenturu, jež ho má naučit znovu žít?
Nemusíte svého partnera sice zrovna vystavovat nebezpečí života a dovést ho až k fingované vraždě! Vezměte ho třeba na tajný výlet, skočte si společně padákem... Váš život by měl v sobě mít aspoň špetku vzrušení! Neochota zkoušet nové věci je obrovským problémem i v sexu. Čím pestřejší bude, tím více vás to oba bude bavit a to vůbec nemluvíme o bizarních technikách.
Závislost na dětech
Velice často se stává, že když žena porodí dítě, veškerou svou lásku zaměří na ně a pro manžela jí už nezbude žádná. Některé ženy dokonce odmítají se svým mužem před kojencem spát, ovšem odejít od dítěte do jiného pokoje také nemohou, protože mají strach, že by se mu mohlo něco stát. Některé odmítají spát s partnerem tak jako tak. Sex se pro ně v porovnání s mateřskou láskou stane nezajímavý a někdy až odporný.
V šestinedělí ještě není důvod lámat si s tím hlavu. Jestliže však vaše nechuť trvá několik měsíců, měla byste se poradit s odborníkem. Závislost na dětech samozřejmě může pokračovat i dál. Žádnému vztahu neprospívá, když se žena točí okolo dětí, šílí kvůli sebemenší odřenině a běhá k doktorovi s neškodným zakašláním a manžela odbývá s tím, že na něj teď nemá čas. Není divu, že si muž po čase začne připadat jako páté kolo od vozu.
Cítí se zbytečný, nepotřebný, neužitečný a hledá vřelejší vztah jinde. Buď si najde milenku, nebo začne chodit s kamarády do hospody, protože ti ho alespoň poslouchají a je s nimi legrace. Je chybou omezit svůj zájem pouze na dítě a nevystrčit prvních pár let po jeho narození paty z domu. Pořiďte si paní na občasné hlídání nebo poproste kamarádku a běžte se s manželem pobavit. Bude to dobré i pro vaše dítě.
Věčné výčitky a hašteřivost
„Ty si děláš, co chceš, pořád trčíš v práci a já tu jsem na všechno sama." „Čekala jsem, že zavoláš, ale opět jsi nezklamal. A já jsem kvůli tobě ztratila celý večer." „Zase jsme kvůli tobě zůstali sedět doma, protože jsi zapomněl, že máš přijít včas. Samozřejmě, jak jinak..."
Na výčitky, ironii a sarkastické poznámky je třeba si dát obzvlášť velký pozor, protože většina lidí je na ně citlivá. Výčitky navíc nic neřeší, protože nejsou konstruktivní, ale naopak negativní, a jenom způsobují dusno a napětí. Nikdo je nechce poslouchat. Výčitkami se ten, který vyčítá, snaží vzbudit v tom druhém pocit viny a to samozřejmě není nic příjemného. Výčitky jsou sice někdy na místě, ale neměla by se překročit hranice. Zkuste to naopak. „Jé, ahoj, ty už jsi tady? Zrovna jsem měla namířeno ven." „Nemusíš se omlouvat, víš, že jsem si toho ani nevšimla, že nevoláš? Měla jsem tolik práce, že mi to nějak uniklo." „Ty ses o mě bál? Vždyť jsem si jen vyšla s kamarádkou. Spolu si vyrazíme příště..."
Co se týče hašteřivosti, ta je považována za typickou ženskou vlastnost. Hašteřivá byla Kateřina v Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy a také rybářova žena v pohádce O zlaté rybce. Kateřina se napravila, rybářova žena skončila špatně. Hašteřivost nemá nic společného s běžnou hádkou. Hádky jsou vcelku důležité a mnohdy potřebné, protože uvolňují napětí. Hašteřivost souvisí s malicherností a malichernost je jednou z největších chyb. Jestli si chcete partnera nebo přátelství udržet, musíte být velkorysá. Alespoň občas.
Upjatost
Přestaňte se pořád kontrolovat a ohlížet na ostatní. Neříkejte dokola „to nejde, to se nedělá" a „tohle musíme, dělají to všichni". Neopakujte svým dětem, že muzika, kterou poslouchají, je příšerná, ani že za vašeho mládí se lidé chovali slušněji a byli k sobě ohleduplnější. Za vašeho mládí se lidé slušněji nechovali. Je prokázáno, že lidé si vzpomínají častěji na hezké věci a ty špatné vytlačují do podvědomí. Středostavovské manýry, moralizování a měšťácká upjatost vám nepřidají ani na atraktivitě, ani na kvalitě osobních vlastností. Lidé, kteří nejraději káží o morálce, k ní mívají daleko. Říkal to už Freud a ten o měšťáctví, morálce a vztazích věděl víc než dost.
Nedostatek osobitosti
Když jsem se zeptala kamaráda, kterou chybu žen považuje za nejčastější, bez delšího přemýšlení odpověděl, že nedostatek osobitosti, podřízenost a nulové ambice. Můj kamarád je inteligentní a navíc má rád ženy emancipované a nezávislé, které se na své protějšky neupínají, a tak si nejsem jistá, jestli to stejně jako on vidí i obyčejný muž. Doufejme však, že těch, co nejsou šovinističtí a sexističtí a neupírají ženám jejich prostor, je dost nebo alespoň že jich jednou dost bude. Nedostatek osobitosti a podřízenost rozhodně nejsou vlastnosti, které by vám slušely. Osobitost znamená být svá, nechovat se striktně konvenčně, neoblékat se uniformně, nepapouškovat cizí názory, nebát se říct nahlas svůj názor i za cenu toho, že se na vás ostatní budou dívat úkosem... Pořád lepší, když po vás ostatní budou zvědavě pokukovat, než když si vás nikdo nevšimne. Získáte tím i v očích svého partnera.
Neschopnost chválit a trapné otázky
Říct někomu něco hezkého je umění a člověk se této dovednosti musí učit. Jen si vzpomeňte na školní léta, kdy spolužačka přišla v nádherném novém svetru, po němž jste sama už dlouho toužila, a vás naštvalo, že jí svetr sluší. Buď jste mlčela, anebo jste jí ho rychle pohanila. „Hele, nezlob se, že ti to říkám, ale vypadáš v tom trochu... tlustě. Povídám ti to proto, že jsem kamarádka." Pochvala je velice důležitá, a to nejen v přátelských vztazích, ale také partnerských nebo pracovních. Podle výzkumů ženy dosahují lepších výkonů a cítí se sebevědoměji, když je nebo jejich práci občas druzí ocení. I váš partner bude potěšen, když mu tu a tam povíte něco milého. Druhý extrém je však také škodlivý. Příliš chvály škodí stejně jako její nedostatek a nejhorší ze všeho je její vynucování. Otázky typu „líbím se ti?", „a miluješ mě?" jednou provždy vyškrtněte ze svého slovníku. Znáte to. Kdo s čím zachází... Také by vám mohl říct ne.
