Jedna věc je, když zažijete konec jejich vztahu jako dítě, druhá ale, když už jste dospělá. Proč se po více než dvaceti společně prožitých letech ti dva rozhodli se svou láskou seknout? Sice už nejste malá, ale stejně to neznamená, že by pro vás bylo snadnější se s rozchodem mámy a táty vyrovnat.
Jak se cítíte
Psychologové tvrdí, že hodně záleží na tom, jestli rozvod dorazil do jejich domácnosti po letech hádek a vztahových bojů, nebo po čase dlouhodobé pohody. Otřese jak rodiči, tak potomky a mezi všemi se vystřídá spousta emocí. Pocity smutku, zmatku, zklamání a úlevy jsou v pořádku. Hlavně nechte citům volný průběh. Nečekejte ale, že se budete chovat jedním určitým způsobem. Vztek, údiv, pocit trapnosti, lhostejnost… Cokoli přijde, je prostě na místě.
Pro pětadvacetiletou Simonu představoval rozvod rodičů úlevu: „U nich doma to bývalo jako na bitevním poli, a když se nakonec rozešli, utvrdila jsem se v přesvědčení, že k sobě nepatřili,“ svěřuje se. „I přesto mě ale zaskočil nečekaný pocit viny a ztráty. Cítila jsem se jako sirotek.“ Podle odborníků máme tendenci zakládat a stavět naši dospělou realitu na zážitcích z dětství. Proto máte při rozvodu pocit, že jste ztratila místo, ve kterém jste vyrůstala. Pak se začnete sama sebe ptát, kdo jste.
Dělají chyby
Dvaatřicetiletou Danu nepříjemně zaskočilo, když se rodiče rozešli, protože si otec našel milenku. „Manželství mámy a táty bylo něco, o čem jsem nikdy nepřemýšlela. Byla to pro mě jasně daná jistota,“ vysvětluje. Nevěra jednoho z rodičů vás od něj může odloučit, znechutit, rozčílit. Coby dospělá osoba jej budete nejspíš soudit. Jenže musíte si uvědomit, že tihle dva lidi prostě mají své chyby a že je znáte oba jen jako rodiče. Netušíte moc přesně, jací jsou mimo domov a jak jejich chování ve vztahu vnímají jejich partneři.
Stanovte si hranice
Protože už nejste dítě, matka a otec se vám budou chtít svěřovat. Ať nastane jakákoli katastrofa, lidé si hledají spojence. A protože se cítí vůči vám nebo i vůči opouštěnému partnerovi vinni, chtějí před vámi ospravedlnit své chování. Sedmadvacetiletou Annu naštvalo, když jí táta svěřil, že mámu podvádí a má v úmyslu se s ní kvůli novému poměru rozvést, zatímco ona o tom neměla ani tušení. Matka se prý věkem změnila a není s ní k vydržení.
„Měla jsem jít s mámou další den na kafe a netušila jsem, jak se chovat a na čí straně stát,“ vzpomíná Anna. Musíte unést, co se děje, aniž byste měla nutkání to napravit. Jakmile se vám rodiče začnou příliš svěřovat, stanovte si hranice. Oznamte jim, že je máte ráda, ale opravdu nemusíte vědět všechno. Když začala její máma po rozvodu znovu randit, Anna jí byla oporou – přesně do té doby, než se spolu začaly potkávat ve stejných barech. Vaši rodiče mohou náhle chytit druhý dech a přesunout se do vašich společenských kruhů. „Chtěla jsem, aby byla šťastná, ale ona najednou začala přibírat do svého života mé kamarády a oblíkat se jako já, což mi fakt dost vadilo.“ Dejte matce láskyplně, ale důrazně najevo, co je pro vás dobré a co fakt ne.
Nechte si pomoci
Rodiče s vámi budou chtít všechno probírat, aby se sami cítili lépe. Jenže rozmyslete si pořádně, jaké lidi chcete vedle sebe, aby vám tuhle situaci usnadnili, kdo vám ji dělá horší. Připravte se taky na příval svých vlastních úporných myšlenek a pochybností. „Cítila jsem se tak zrazená. Pořád jsem se sama sebe ptala, jak to mohli tak snadno vzdát,“ trápilo Annu. „ Já jsem se vdala hlavně proto, že jsem na jejich příkladu viděla, že manželství má smysl a je to fungující instituce. Založila jsem své manželství na úspěchu toho jejich. Jak teď můžu věřit, že to moje nedopadne stejně?“ Jako dospělá žena máte ale výhodu, totiž plno zkušeností, které vám pomůžou vcítit se do kůže rodičů a pochopit, že jejich situaci nemůžete napravit. To vám usnadní se s jejich rozchodem rychleji vyrovnat.
