Když se Olga mezi řečí zmínila, že s mužem nespala už čtyři měsíce, nevěřila jsem jí. Vypadala tak vyrovnaně a spokojeně! „Nepotřebuju sex, abych se cítila šťastná a milovaná. Je to spíš přidaná hodnota vztahu,“ vysvětlovala mi s úsměvem.
Přitom zároveň přiznala: „Ale dřív, když jsem na nějaký čas vypadla z erotického provozu, okamžitě jsem ztratila sebevědomí a sebeúctu. Proto jsem lovila chlapy na jednu noc. Dokazovala jsem si tím svoji přitažlivost, svou hodnotu. Jenže ten skvělý pocit, že jsem chtěná, rychle vyprchal. A žádný jiný extra požitek jsem ze střídání milenců neobjevila!“
A co dobrovolný celibát?
Bohatý sexuální život bývá často prezentovaný jako měřítko atraktivity, úspěchu a lásky. Co když se ale jeho význam zbytečně přeceňuje? Nejsme tak trochu obětí doby, kdy se na nás erotika hrne málem i z reklamy na ovesné vločky? Pražská sexuoložka Petra Vrzáčková, THklinika.cz, tvrdí, že hlavní roli hraje hlavně příroda.
„Potřeba tělesné blízkosti je nám dána od narození. A zcela přirozená je i potřeba vzrušení a sexuálního uspokojení. Masturbují dokonce i plody v děloze! Není to tedy nic, co by se od nás uměle vyžadovalo společenským nátlakem. I když se individuální potřeba liší, sex pořád patří mezi základní kvality života.“
Spousta mladých Češek proto kromě náhodných známostí volí pohodlnou cestu, jak nestrádat. Třeba kamarádství s benefity. Přítulného kamaráda není potřeba ani svádět, ani mu vysvětlovat situaci. Stačí mu zavolat. Pokud ovšem nejste zásadová jako sociální pracovnice Dáša.
„Nechci s nikým spát jen tak – bez lásky. Loni jsem tím pádem prožila osm měsíců celibátu.“ Míváte někdy pocit, že bez milování ztrácíte veškerý sex-appeal? Že musí přijít nějaký vnější impulz, aby se váš milostný život nastartoval? Odbornice přes sexuální práci s tělem Eva Beswaldová, eroticmindacademy.com, tvrdí, že jde o mýtus.
„Vzrušení, to není žádná magie, kterou jsme očarovaní jenom v době milostného vzplanutí, ale něco, co může pěstovat každý, dokonce i bez partnera. Ve své praxi se často setkávám s lidmi, kteří jsou odpojení od svého těla. Žijí v hlavě plné starostí, kterou neumějí vypnout ani při milování. Proto se pomocí vědomé práce s tělem znova učí, jak si užít potěšení ze sexu.“
Mobil, nebo sex?
Jenomže pouhý fakt, že někdo považuje sex za velmi důležitý, ještě neznamená, že se z milování upřímně raduje. Mnozí totiž milování berou spíš jako úkol, který je třeba splnit, aby se necítili provinile nebo neschopně.
„Znám manželský pár, kde o dovádění v peřinách nestojí ani jeden, přesto před sebou vzájemně hrají divadlo. Ona předstírá roztouženou, aby si manžela udržela. On je pro změnu zdeptaný, že musí neustále podávat výkony, i když je sedřený z práce. Ale nic nedává najevo ze strachu, že by o ni přišel,“ vypráví Cosmu třiatřicetiletá Sylva na rodičovské dovolené. Sama však patří k „ohrožené“ skupině žen, které jsou nucené hledat kompromis mezi rolí matky a milenky.
„Kvůli miminku se teď moc nevyspím ani já, ani manžel, natož abychom spali spolu. Nedávno jsem dokonce při předehře usnula! Naštěstí se tomuhle zážitku už oba smějeme. Sexu sice přikládáme velkou váhu, ale nesmí se brát až moc vážně!“ A pak tu existuje ještě jedno mateřské dilema: Je O. K. spát s dítětem v ložnici, aby se cítilo v bezpečí, a tím pádem si upírat vlastní potěšení? Psychologové se vesměs shodují, že by postýlka měla zůstat vedle vaší postele alespoň do šesti měsíců věku dítěte. Dále už byste neměla zapomínat na své potřeby. Proč?
„Možná že se jako rodiče právě cítíte blaženě nesobečtí, ale pokud se budete na svém pomyslném seznamu stále dávat až na poslední místo, nakonec se zhroutíte,“ nabádají spánkové poradkyně Jill Spivacková a Jennifer Waldburgerová v knize Dětský spánek v otázkách a odpovědích (vydal Ikar, 2009).
Navíc odsouvání postelových radovánek se netýká jen rodičů, ale i značné části dnešní generace mladých. Ti místo toho, aby se pomilovali, tulí se raději ke svému mobilu. Chytrému telefonu se věnují v posteli, na party a nezřídka i na prvním rande. Taky jste určitě byla svědkem takové situace. Iluze kontaktu s okolním světem se v dnešní době jeví zkrátka jako dostačující – a mnohdy i pohodlnější – než vytváření reálných vazeb. Tady je ale určitě něco špatně…
„Proč je vlastně takové umění budovat dlouhodobý partnerský vztah? Protože po něm chceme dvě protichůdné věci. Na jedné straně potřebujeme od svého partnera cítit bezpečí a přijetí. Na druhé ale toužíme i po vzrušení, dobrodružství a změně. Pečujeme-li jen o první potřebu, hrozí nuda a stereotyp. A pokud se zaměříme pouze na vášnivý pól, bude vztah vyčerpávající a nebezpečný,“ varuje psycholog Radoslav Ernesta, terraweb.cz.
Kvalitní sex o partnerském vztahu cosi vypovídá, rozhodně ale nemusí znamenat, že je s vaší láskou všechno v pořádku. „Můj exmanžel byl jako milenec dokonalý. Zároveň mě podváděl, kde mohl. Takže když jsem od něj nakonec chytila kapavku, pochopila jsem, že kvalitní sex není všechno a je lepší oceňovat hlubší hodnoty vztahu,“ dodává osmatřicetiletá čtenářka Romana.
