Když spolu Petr se Soňou začali chodit, Sonina matka měla náročné zaměstnání a přítele v Německu, u kterého trávila všechny víkendy i dovolenou. „Vídali jsme ji maximálně jednou za měsíc a Petr všude hlásal, jak si s mojí mámou rozumí,“ vypráví pětatřicetiletá tlumočnice. Po pěti letech se Sonina matka s přítelem rozešla a odešla do důchodu. „Připadalo mi, že ji musím nějak rozveselit, a proto jsem s ní trávila co nejvíc času,“ vybavuje si Soňa.
„Jenže máma má čím dál větší nároky. Každý den si vymyslí záminku, proč se u ní musím zastavit. Volá mi třeba patnáctkrát denně, a když jí telefon nezvednu, zavolá rovnou Petrovi. Jeden den má rozbitý počítač, jindy nejde vysavač nebo je špatně její kočce. Když k ní dorazíme, počítač, vysavač i kočka jsou obvykle v pořádku. Zpočátku jsme si z toho s Petrem dělali legraci, jenže postupem času začal být na mámu alergický. Pak se začal chovat odtažitě i ke mně. Když jsem se ho zeptala, co se děje, vypadlo z něj: ,Nemůžu vystát tvoji matku a ty mi ji připomínáš!‘ Sama cítím, že se máma chová jako pijavice a brání mi vést vlastní život, současně je mi jí ale líto a nedokážu stanovit hranice. Řešíme s přítelem, co s tím. Petr chová vůči matce stále silnější averzi. Možná se přestěhujeme tak daleko, aby máma pochopila, že se prostě nemůžeme vídat denně.“
Vztah vašeho partnera a matky je jako minové pole. Oba máte ráda, oběma se snažíte zavděčit a přejete si, aby spolu dobře vycházeli. Určité typy matek a vztahové konstelace jsou však pro partnerský vztah toxické. Vyplatí se vám zakreslit do vztahové mapy jasné hranice, které nebudete překračovat vy, partner ani matka. Jinak vám máma může vztah s přítelem podrýt.
Pichlavý trojúhelník
Třeba pocházíte ze soudržné rodiny, s mámou vycházíte skvěle a jste zvyklá s ní všechno sdílet. Pokud si s vaším přítelem rozumí, může vám připadat, že můžete podnikat spoustu věcí ve třech. Jako třicetiletá Andrea: „Pedro pochází z Portugalska, kde rodiny drží pospolu. Proto jsem věřila, že mu nebude vadit, že jsme si s mámou velmi blízké. Brala jsem ji s námi do kina, na večeře. Pedro si nestěžoval, byl k ní zdvořilý a milý. Po osmi měsících mi oznámil, že nezvládá tenhle vztah ve třech.“ Zpětně Andrea zpytuje svědomí: „Došlo mi, že kdykoli se máma s Pedrem na něčem neshodli, automaticky jsem se postavila na její stranu. Nebo jsem ho okřikla, ať se s ní nedohaduje. Máma si pro mě vždycky představovala partnera intelektuála, ale Pedro se živil rukama. Občas mu asi dávala najevo nadřazenost. A já ho nebránila.“
I když máte jako Andrea to štěstí, že považujete mámu za nejlepší přítelkyni, až si najdete stálého partnera, měla byste se od ní trochu odpoutat. „Aby spolu partneři mohli úspěšně vytvářet koalici, musí uvolnit svazky s původní rodinou,“ vysvětluje psycholog Tomáš Novák v knize Nyní jsme jedna rodina (vydalo Motto). „Tedy přestat být v první řadě dětmi svých rodičů a stát se dvojicí, jež bude jedno tělo, jedna duše.“
Když to s partnerem myslíte vážně, vlastně s ním vytváříte novou rodinu. Od té původní se proto musíte oddělit. „Je to tím těžší, oč je původní rodina stabilnější, pevnější a soudržnější.“ I když příbuzné milujete, nemůžete automaticky čekat, že k nim přilne i váš partner. Přítel by nikdy neměl mít pocit, že o vás musí s vaší rodinou soupeřit. „Muž totiž velmi brzy vycítí, když není ve vztahu rovnocenným partnerem a stojí proti němu dva až tři spojenci (partnerka s matkou, případně i otcem), kteří chtějí o jeho vztahu, a tudíž i o něm rozhodovat,“ varuje partnerská poradkyně Alexandra Hrouzková z pražského My Life Studia. „Toto však není žádný dospělý člověk ochoten tolerovat a z nevyrovnaného vztahu odchází.“
Matička s drápky
Možná byste se z matčina objetí ráda vymanila, jenže ona vám to nedovolí. „Máma nám pomáhá proti naší vůli. Nosí kastrůlky s jídlem, přestože nám omáčky nechutnají, chodí nám venčit psa, i když bychom to zvládli sami, zaplatila pro nás tři nehorázně drahou dovolenou na Kubě, ačkoli Lukáš má alergii na slunce a k moři nejezdíme,“ vypočítává dvacetiletá Eliška. „Když protestujeme, rozbrečí se, že jsme nevděční.“ Bojíte se obětavé matce vystavit stopku, abyste se necítila jako nevděčnice? Máma s vámi možná manipuluje. „Pomoc a moc k sobě mají blízko. Prostřednictvím psychického nátlaku lze ovládat chování blízkého člověka, mít ho pod kontrolou, prosadit vlastní představy o jeho životním stylu,“ vysvětluje Tomáš Novák.
Dokud mámě dovolujete, aby vám vařila, berete si od ní peníze nebo třeba s přítelem bydlíte v jejím domě, aniž byste jí finančně přispívali, uvažuje o vás jako o dítěti a vy jste na ní svým způsobem stále závislá. Vyměňte pohodlí za svobodu a dospělost. Vysvětlete matce, že ji máte ráda, ale chcete o sobě rozhodovat sama. Určete jasné meze. Místo výčitek vzneste konkrétní požadavky: „Nepřeju si, abys pořád volala Kamilovi. Když od nás něco potřebuješ, dej vědět mně,“ anebo „Nevadí mi, že máš klíče od našeho bytu, ale nechci, abys k nám chodila bez ohlášení.“
Přestřihněte šňůru
Někdy se vyplatí hledat a řešit příčinu matčina chování. Jestli se cítí osamělá a podobně jako matka Soni si dělá přílišné nároky na váš čas, pokuste se ji povzbudit, aby si našla novou práci, zájmy, přátele. Zaplaťte jí kurz francouzštiny, kupte jí psa, seznamte ji s matkami svých přítelkyň. Jestli kritizuje vašeho partnera a dává najevo, že si pro vás představovala lepšího, usaďte ji: „Nepřeju si, abys o něm špatně mluvila. Je to můj partner, vybrala jsem si ho a ty se s tím budeš muset smířit.“
Ze všeho nejdůležitější pravidlo ale zní: Pokud si mezi matkou a mužem připadáte jako mezi dvěma mlýnskými kameny, ale svého přítele milujete, přikloňte se na jeho stranu. „Partnerství dvou dospělých a zralých lidí by mělo primárně stát pevně na vztahu a osobnostech těchto dvou lidí. Žádná třetí osoba by neměla mít právo do něj jakkoli zasahovat,“ vysvětluje Alexandra Hrouzková. Naučte se mámě říkat občas „ne“ nebo prosadit svůj názor, i když se od jejího liší. Možná budete překvapená, jak snadno máma vaše zralejší a asertivnější já přijme.
