Také čas od času propadáte skepsi, že hlubší propast mezi vašimi a partnerovými myšlenkovými pochody už snad ani nemůže být? Zřejmě žádná žena nikdy nepochopí, proč její muž sedí hodiny před televizí a pln emocí sleduje tenisový turnaj, zatímco podle ní by se mohl stejně emotivně vybít na rodinné procházce. Pro muže je naopak velkým otazníkem téměř biologická potřeba žen nakupovat různé designové doplňky do bytu, stěhovat nábytek z místa na místo – a to jen proto, aby se o něj muž při nejbližší příležitosti přerazil.
Ženy se podceňují
Určitě nemusíme pokračovat s dalšími příklady ze života, abychom si dokázali, že muži a ženy zkrátka myslí jinak. Stejně jisté je také to, že inteligence s tím nemá nic společného. To jen my, ženy, svou inteligenci často podceňujeme, nevěříme si tak, jako naše protějšky. Podle profesora Adriana Furnhama z University College London nejsou muži bystřejší než ženy, bývají pouze sebejistější! Zatímco pánové si před testem IQ věří a při odhadování výsledků si přidávají, ženy naopak předem tipují nižší skóre, než kterého potom ve skutečnosti v testu dosáhnou.
Stejná inteligence
Průměrné IQ je u obou pohlaví stejné, i když s drobnými nuancemi. Mezi muži se vyskytuje jak více extrémně inteligentních, tak na druhé straně více extrémně slaboduchých jedinců, zatímco většina žen se pohybuje kolem průměru. Ve Furnhamově studii je také zajímavé, že muži stejně jako ženy považují většinou svého dědečka za inteligentnějšího než svou babičku, otce vnímají jako bystřejšího než matku a dokonce syny chytřejší než dcery! Tyto a další zažité předsudky se pak pochopitelně podílejí na přetrvávání mylných představ, že muži jsou chytřejší.
Rozdílné myšlení
I když v inteligenci jsme na tom s muži veskrze stejně, v myšlení a chování se každý vydáváme jinou cestou. Je neoddiskutovatelné, že muži mají lépe vyvinuté logické myšlení, díky čemuž vynikají například v prostorové představivosti. Mívají lepší orientační smysl, snadněji a přirozeněji pracují s čísly nebo s abstraktním myšlením. Na druhé straně ženy muže jednoznačně překonávají v emocionální inteligenci. Bývají vnímavější, empatičtější, vynikají v jazykových dovednostech – lépe a rychleji čtou, mnohem dříve než muži vládnou bohatší slovní zásobou a na rozdíl od mužů jim nečiní problémy používat složitější větné konstrukce... Pokud si všechny tyto rozdíly, související s mužským a ženským pohledem na svět, dobře uvědomíme a zvládneme je aplikovat i na naše běžné partnerské chování, může nám to leckdy nejenom usnadnit život, ale také ušetřit mnohé trápení...
Proč muži neumí zároveň sledovat televizi a povídat si?
Ženský mozek je uzpůsoben k současnému zvládání několika úkonů. Snímkování odhalilo, že mozek ženy je stále vytížený a je aktivní, dokonce i když žena spí. Většina žen proto zvládne zároveň řídit auto, telefonovat, líčit se a poslouchat rádio. Mnohé ženy proto nemohou pochopit, že muži dokážou dělat vždy jen jednu věc. Neumí si při sledování televize pročíst noviny a ještě popovídat, podobně jako to hravě zvládají jejich ženy. Když má muž během televizního filmu vyřídit telefonní hovor, věstí to katastrofu... Čím to je? Mužský mozek je pomyslně rozškatulkovaný na jednotlivá ‚specializovaná oddělení‘, která pracují nezávisle na druhých. Laicky vzato je stavěný tak, aby se koncentroval vždycky jenom na jeden úkol.
Ponaučení: Chcete-li, aby muž dokončil to, co dělá, nezatěžujte ho něčím jiným. Když hledá správnou odbočku v autě, nemluvte na něj. Když čte noviny, nečekejte odpověď. Když se dívá na televizní noviny, nespoléhejte se, že bezpečně pohlídá vašeho potomka.
Proč muži mluví méně než ženy?
Zatímco žena řekne denně v průměru 6 až 8 tisíc slov, muž vyřkne za stejnou dobu maximálně 2 až 4 tisíce slov. Z rozdílu jasně vyplývá, proč má tolik párů problémy s ženinou výřečností, nebo, chcete-li, s mužovou nemluvností. Proč tomu tak je? Museli bychom se vrátit do minulosti, kdy se ženy zdržovaly v blízkosti jeskyně a jejich přežití záviselo na schopnosti sblížit se s ostatními ženami. Muži v té době vysedávali za rohem a mlčky vyhlíželi kořist. Ženy dodnes nepotřebují důvod k hovoru, stačí jim udržovat verbální kontakt. Muži mluví, jen když potřebují sdělit fakta, data či řešení. Proto také dochází ke konfliktům, když začne žena muži něco vyprávět: Chce se hlavně svěřit, dává muži najevo svou důvěru a to jí stačí. Muž se ovšem domnívá, že se od něj čeká řešení problému, s nímž si žena neví rady. A tak přerušuje, navrhuje, radí a od dobrého úmyslu je krůček k partnerské hádce, kdy muži bude vyčteno, že „dělá chytrého a jen poučuje“.
Ponaučení: Domluvte se s partnerem, že když po něm budete chtít rady, řeknete si o ně přímo, jinak stačí, aby vám pouze naslouchal. Netrestejte ho nikdy mlčením! Možná si ani nevšimne, že jste zmlkla, a chvíle ticha si bude naopak plně užívat.
Proč se muži neradi ptají na cestu?
Možná tuhle situaci také znáte: Jedete autem na dovolenou, zabloudíte a partner se brání, seč může, aby zastavil a zeptal se na cestu. Proč mu to přijde tak potupné? Po více než 100 000 let muži používali prostorovou část svého mozku k tomu, aby stopovali svou kořist, zasahovali cíl. Návrat domů pak zvládli díky umění orientace v prostoru a díky intuici. Není náhodou, že v místnosti bez oken dokáže jeden muž ze tří intuitivně určit, kde je sever... Ženy, ochraňující domov, se samy daleko neodvažovaly a řídily se podle orientačních bodů v krajině. Proto, pokud muž vysvětluje ženě cestu, měl by k popisu používat konkrétní body („Odboč k velikému zelenému domu a zastav se u banky...“), nikoli ‚mužsky‘ sdělit, že má sjet třetím exitem na dálnici – to ji velmi pravděpodobně dlouho nespatří... Kdyby měl muž přiznat, že se někde ztratil, znamenalo by to pro něj, že selhal ve své jedinečné schopnosti orientace. Radši by se snad ujezdil dokola k smrti, než by tuhle prohru přiznal.
Ponaučení: Neraďte mu, nepoučujte, nedávejte najevo, že byste cestu našla lépe, kdyby bylo na vás – nechcete-li ovšem do cíle dojít po svých. Raději zvažte, jestli mu k Vánocům nekoupíte satelitní navigační systém. Nechte si zastavit u nejbližší pumpy, protože potřebujete na toaletu, a dopřejte vašemu partnerovi možnost, ať se může ‚diskrétně‘ zeptat na cestu.
Proč muži nesnášejí nakupování?
Britský psycholog David Lewis zjistil, že stres, který muži prožívají během nakupování vánočních dárků, je srovnatelný se stresem, který prožívají policisté, zvládající rozběsněný dav na demonstraci. Pro většinu žen je naopak nakupování nejoblíbenější způsob, jak se stresu zbavit. Proč to tak je? Muži jakožto dávní lovci jsou naprogramováni tak, aby se co nejrychleji přesunuli z bodu A do bodu B, zabili svou oběť a vrátili se domů. Stejně tak nakupují. Ženy zase pojímají nákupy stejně jako jejich předchůdkyně, které se ráno vydaly na cestu, aby nasbíraly chutné plody a kořínky a zároveň očichaly a ochutnaly další nové a neznámé věci... Tato představa nákupu je pro muže nepřijatelná, ba dokonce škodlivá, protože je stresuje.
Ponaučení: Pokud vyšlete muže nakupovat, přesně mu sdělte, co a v jakém cenovém rozmezí má koupit. Pokud přinese místo chleba třeba sardinky, které byly za neobyčejně výhodnou cenu, nekárejte ho – on jen přinesl svou kořist. Když chcete vzít muže na nákupy, vezměte mu s sebou dobrou svačinu a počítejte s tím, že jeho trpělivost vydrží maximálně půl hodiny!
Proč je pro muže tak důležitá kariéra?
Muži se vyvinuli jako lovci, jejich hlavní příspěvek k přežití celého lidského rodu spočíval v tom, zda uloví svou kořist. Jsou proto odjakživa orientováni na výsledky a svůj úspěch hodnotí výkony, dovednostmi a schopností nacházet řešení problémů. Muž proto neustále hodnotí sám sebe prostřednictvím svých pracovních výsledků. Je potěšen, když ho v práci někdo žádá o jeho názor. Naopak se ho podvědomě dost citelně dotkne, bude-li mu žena dávat nevyžádanou radu, protože získá dojem, že ho považuje za neschopného... Z výše uvedených důvodů je pro 70 % mužů práce stále nejdůležitější součástí života, zatímco pro stejný počet žen je zase nejdůležitější rodina. Úlohou ženy bylo přece odjakživa bránění hnízda a přežití dalších generací. Jestliže je žena ve vztahu nešťastná, nemůže se koncentrovat na práci. Jestliže je muž nešťastný a neuspokojený v práci, nemůže se zase plně soustředit na vztah.
Ponaučení: Pokud je žena ve stresu, chce si povídat s partnerem, je-li ve stresu on, považuje prázdné tlachání za ztrátu času. Ona touží po objetí a citech, on po klidu a fotbalu v televizi, který by ho přivedl na jiné myšlenky. Oba jsou v tom nevinně – za vším je skutečnost, že to mají v hlavách srovnané každý trochu jinak...
