Jako úvod k našemu dnešnímu povídání je tahle informace ideální. Ale já bych ji trochu upravila – teprve v polovině devadesátých let minulého století se o orgasmu, zejména ženském, začalo mluvit opravdu otevřeně. Téměř až do té doby jsme žili v období temna nejen odříznuti od světa, ale i od informací. O orgasmu se nemluvilo, a pokud kamarádky u kávičky rozebíraly svoje avantýry, sexuálním podrobnostem se vyhýbaly. Možná jedna druhé přiznala, že ‚to‘ dělaly tam a tam, a občas se zmínily dokonce také o velikosti partnerova penisu, ale nic víc. Není se čemu divit, vždyť sexuální příručky vlastně neexistovaly, s výjimkou jisté knihy, ve které jsem četla památnou větu, kterou jsem dodnes nezapomněla: „Ženy mohou orgasmu dosáhnout asi jako vrcholového výkonu ve sportu.“ A bylo vymalováno.
Mýty a pověry
Ovšem, všeobecně se má za to, že orgasmu ženy opravdu nedosahují při každém pohlavním styku. Když se podíváte na Wikipedii, budou vás čísla, která udávají procenta žen dosahujících vyvrcholení, pravděpodobně šokovat, jsou totiž opravdu nízká. Důvody, proč se dílo nedaří, mohou být různé, nejčastěji za to může nezájem partnera, který spěchá, aby už ‚byl‘ on sám, přičemž se na svoji drahou polovičku moc neohlíží. Často se také zanedbává předehra, i proto, že na ni zkrátka není čas. Stává se to nejen u mladých lidí, kteří se sexem teprve začínají a provozují ho narychlo z obavy z přistižení, ale především u starších párů, které na sebe skočí v pauze mezi čtením knížky a zhasnutím lampičky. Žena si většinou říká: „Ať už to mám za sebou,“ a muž je příliš líný na to, aby ji probudil z letargie.
Nemít orgasmus se nesluší
Jiným problémem je to, že o ženském orgasmu koluje nesčetné množství mýtů, například: „Jiného orgasmu než klitoridálního nedosáhnu.“ „Mokrý orgasmus neboli squirting má tak málo žen, že já to určitě nejsem.“ „Penis v pochvě mě nijak zvlášť nevzrušuje, tak jak bych mohla mít orgasmus?“ A ačkoli jsou ženy schopné radit si ve všech směrech života – od receptů na koláče až po to, jak se zbavit chlapa – přijde-li na orgasmus, málokdy jedna druhé předá radu nebo cennou zkušenost. Proč? Odpověď je jednoduchá: Nemít orgasmus se jaksi nesluší. Ta, která ho nemá, musí být přeci nutně frigidní nebo rovnou vadná, pokud ne přímo politováníhodná. Nemít orgasmus je zkrátka stigma – a tím nejspíš ještě hodně dlouho zůstane.
Naštěstí, nebo možná naneštěstí, má ženský orgasmus několik variant a každá žena ho prožívá trochu jinak. Není tedy vůbec žádný problém stát se v posteli výtečnou herečkou.
Druhy a poddruhy orgasmu
Nejznámějším orgasmem a také nejlépe vyprovokovatelným je orgasmus klitoridální. Výhoda? Může ho v podstatě dosáhnout každá žena, přesněji řečeno – žena, která má o sex zájem a není pro ni utrpením. Taková, která se nebojí na sebe sáhnout a dovolí to i svému milenci. Klitoris je vlastně obdobou malého penisu, je extrémně citlivý na dotek a při jeho dráždění je orgasmus téměř zaručen. Takové vyvrcholení připomíná výbuch supernovy a dochází při něm k výraznému stahování poševních svalů. Může být silnější i slabší, při silném dojde k dvaceti i více stahům, při slabém pouze k několika. Jeho dalším bonusem je, že při opakovaném dráždění může žena prožít orgasmů třeba deset, či zkrátka tolik, na kolik bude mít zrovna chuť a sílu. Ale především, opravdu těžko se předstírá! Dosáhnout ho lze nejlépe manuálním drážděním nebo také v poloze, kdy je žena nahoře, protože právě takto se dá klitorisdráždit nejlépe.
Vaginální orgasmus, neboli ten, kterého je možné dosáhnout během pohlavního styku, je méně častý a méně identifikovatelný. Stačí trochu křičet a trochu se kroutit, případně ve chvíli, kdy muž ejakuluje, ho vyšoupnout ven, aby neměl možnost řešit, zda cítí vaše stahy, nebo ne. Ovšem, od objevení bodu G je šance dosáhnout orgasmu mnohem snazší. Jeho stimulace je opravdu vzrušující. Má to ale jeden háček – musíte ten svůj bod G nejdříve najít. Kde? Údajně přímo za stydkou kostí, asi ve druhé třetině pochvy. Jen tak mimochodem, šikovně zahnuté penisy ho najdou samy!
Některé ženy jsou schopny vyvrcholit i drážděním děložního čípku, jsou to ty, které vyžadují hlubokou a prudkou penetraci. Moc jich není, ale během klinického pozorování byly odhaleny. A ještě něco: Existují ženy i natolik šikovné, že dokážou svými poševními svaly samy manipulovat, pro ně je pak předstírání extáze úplná hračka!
Živé fontánky
A pak tady máme orgasmus, který je přijímán velmi rozporuplně. A sice – mokrý orgasmus neboli squirting. Že vůbec něco takového existuje, až donedávna v naší malé zemičce skoro nikdo nevěděl. A pokud se s tímto druhem orgasmu muž u ženy setkal, pak byl většinou zhnusen, protože byl přesvědčen, že ho partnerka pomočila. Přestože se squirting objevuje v pornofilmech, stále je brán jako něco úchylného. Ženy, které ho prožívají, tvrdí, že bez ‚stříkání‘ si už sex vůbec neužijí…
Muži se občas leknou
A aby bylo jasno, přestože nespočet článků a dokonce i někteří sexuologové tvrdí, že tato tekutina – mimochodem úplně čirá a bez zápachu – vychází z močové trubice, není to pravda! Je vylučována tzv. Skeneho žlázami, jež jsou spojené s již zmíněným tajemným ‚G-éčkem‘, pokud nejsou přímo jím, a jsou obdobou mužské prostaty. A proč jsou ‚fontánkami‘ jen některé ženy? Údajně za to může fakt, že Skeneho žlázy jsou různě veliké. Jsou-li příliš malé, nefungují. Osobně zastávám spíše názor, že pokud má dvojice k sexu kladný vztah a baví ji, jde jen o to, naučit se fontánku probudit. Problém je v tom, že spousta mužů se ženské ejakulace štítí a dokonce jsou schopni se kvůli ní přestat s dotyčnou intimně stýkat. Dá se tedy říct, že zrovna tak jako malé procento žen ‚stříká‘, stejně tak malému procentu mužů se to doopravdy líbí…
Na závěr je třeba dodat, že každá z nás orgasmus prožívá jinak a každý jeho druh je i jinak prožíván. Důvod? Vědci pomocí magnetické rezonance zjistili, že podle toho, zda jde o orgasmus klitoridální, vaginální nebo takový, kterého je dosahováno drážděním děložního čípku, jsou aktivovány odlišné senzorické oblasti mozku. A já bych dodala, že zamilováním ještě jeden navíc. My ženy přece víme, že pro naše sexuální uspokojení je často důležitější láska než dráždění bodu G.
