Sega Rally – návrat po letech

Sega Rally je dodnes velmi známým a váženým pojmem. Závodní hry sice za posledních deset let ušly notný kus cesty, ale rallye od Segy zůstává stále stejná. Je to dobře nebo špatně?

Sega Rally

Lidé jsou zlí. Jak jinak si vysvětlit, že i mí dobří kamarádi se mi každou chvíli smějí, že jsem sto let za opicemi? A to ještě čistě jen proto, že v rámci obecné obliby závodních her nedám dodnes dopustit na závodní značky, které doprovázely moje seznamování s videohrami. Ano, Ridge Racer ani Outrun dnes již nejsou špičkami svého oboru, ale nelze jim upřít jednu věc: ačkoliv jsou až na grafiku dodnes prakticky stále stejné, dokáží dodnes skvěle pobavit tak, jako to dokázaly předvíce než deseti lety (konkrétně u Outrunu dokonce dvaceti). Sice se v nich nedá zbořit kdeco kolem trati a jízdní model taky nevyužívá detailní telemetrická data, ale na první pohled to vypadá skvěle a hraje se to příjemně. Zkrátka nefalšované nestárnoucí klasiky, které si toto označení plně zaslouží.

Pokud je vaším cílem dohrát každou hru v nejkratším možném čase, asi nebude Sega Rally nic pro vás.

A do stejné kategorie patří i Sega Rally, jejíž původní automatová verze je i přes starou grafiku stále slušně hratelná i dnes. Není proto divu, že osobně jsem se na next-gen zjevení velmi těšil, i když nyní se ukazuje, že asi až příliš optimisticky. V základu se dá říci, že i nové Sega Rally splňuje podmínky výše nastíněné podmínky, takže by nic nemělo stát v cestě skvělému arkádovému zážitku, ovšem ve skutečnosti se zde pár mušek najde.

Tou největší je asi poněkud podivné ovládání. Ač jsem se snažil sebevíc, dosud se mi nepodařilo nalézt nějaký „univerzální“ způsob, jak zdejší auta ovládat. Je sice chvályhodné, že se autoři snažili o to, že na různých površích se různá auta ovládají různě, ale spíše než že by bylo potřeba přihlížet k aktuální situaci na trati, budí hra dojem, že je potřeba se každý jednotlivý okruh zkrátka dokonale naučit. Nic proti tomu, ostatně dodnes je to v podstatě jedna z nosných myšlenek v konceptech automatových videoher, ale v domácích podmínkách to v tomto případě nějak nefunguje. Člověk se chce „dostávat dál“ a potýkat se s novými výzvami a ne se jen několikrát dokola pokoušet zajet nějak slušně jednu sérii závodů, tak aby získal nějaký rozumný počet bodů potřebných k odemknutí dalších šampionátů.

Na druhou stranu ale není zdaleka tak zle, jak by to z předchozího odstavce mohlo vypadat. Hra totiž umí zapůsobit tak, aby vám výše napsané v zásadě nijak zvlášť nevadilo. Od první zatáčky je totiž zřejmé, že se jedná o čistokrevnou arkádu, a tak vlastně ani není kam spěchat. Pokud je vaším cílem dohrát každou hru v nejkratším možném čase, asi nebude Sega Rally nic pro vás, ale pokud se poohlížíte po něčem, kde byste si dali po práci pár jízd čistě jen pro zábavu, rozhodně jste na správné adrese. A s tímto přístupem nakonec zjistíte, že ani ten postup hrou vpřed není tak beznadějný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Časem se totiž zdejší okruhy opravdu naučíte a naučíte se i jak na nich jezdit, takže to zkrátka zas taková hrůza není.

Nejnovější verze Sega Rally si žádá celých mužů.

Hlavním zdejším režimem je kariéra, v níž je do na náš vkus možná až zbytečně složitého systému šampionátů rozdělena řada závodů podle obtížnosti nebo výkonnosti, přičemž účelem je v nich pochopitelně zajet co nejlepší výsledky. Sranda je ale v tom, že na osamocený jeden závod zde nenarazíte, protože jsou sdružovány do skupin minimálně po třech. To by samo o sobě nevadilo, pokud by bylo možné restartovat je jednotlivě, ovšem namísto toho znamená neúspěch ve skupině závodů opakování celé trojice, což je mimo jiné důvod, proč se herní čas pohybuje poměrně vysoko. Co se týče bodování, jsou ale jednotlivé závody zcela nezávislé a do výsledného skóre se vám počítá pouze celkový součet bodů ze všech odjetých podniků. Nové kategorie se následně odemykají na základě právě tohoto celkového součtu, což je na druhé straně příjemné v tom, že pokud vám některý závod nejde, dá se to vždy dohnat v některém jiném. Pokud se tedy nenacházíte v již pokročilejších fázích hry, kde se hodí každý bodík.

Tratě i vozový park jsou již tradičně velmi pestré, a tak se povozíme jak po prosluněných plážích či na poušti, tak i po zasněžených severských tratích nebo na dně kaňonu. K dispozici je i roumná řádka vozů počínaje známými rallye modelu od Subaru či Citroenu (našince potěší i Škoda Rallye Car) a konče rallye legendami typu Toyota Celica, Ford Escort či Audi Quattro.

Souboj platforem

Aktuální Sega Rally jsme testovali jak na PlayStation 3, tak i na Xboxu 360. Jedná se samozřejmě o víceméně naprosto stejnou hru, přičemž drobné rozdíly lze spatřovat jen v o něco ostřejší grafice nebo jemnějších částicových efektech na PS3. Poněkud nás ale zarazilo, že se na PS3 hra ovládala vcelku o dost lépe než na X360 a to i přesto, že obecně nám v rukou více sedí právě X360 ovladač a i přesto, že postranní analogová tlačítka na Sixaxisu rovněž nejsou tak pohodlná jako u konkurence. Nenapadá nás pro tento jev snad jediné vysvětlení a to takové, že autoři asi již využili zkušeností s tvorbou Sega Rally pro DualShock na PS2 – v Japonsku vyšly na PS2 jak reedice původní hry, tak třeba relativně nedávná Sega Rally 2006.

Rozhodně nezklame ani technické zpracování. Hudba je sice klasicky „neutrální“, případně lehce laděná do stylu toho kterého okruhu, ale alespoň není špatná ani rušivá. Grafika je na první pohled výborná a vlastně je taková i na pohled druhý, kdy už člověk zjistí, že je trať lemována viditelnými i neviditelnými bariérami, že sem tam v dálce doskočí nějaký ten objekt nebo že stopy aut v terénu nejsou tvořeny zase až tak úplně v reálném čase. Pořád se na to ale díky své barevnosti a atraktivnímu nablýskání kouká velmi dobře.

Hudrovat by se možná dalo na neférové chování soupeřů na trati, kdy vás jejich agresivita nejednou připraví o dobré umístění, zatímco vaše prasárny s nimi většinou ani nehnou, ale raději se podíváme ještě na zdejší jízdní model. Auta vcelku dost slušně reagují na nejrůznější nerovnosti na trati včetně těch, které vytvoří v průběhu závodu. V případě, že vás taková nerovnost ale dostane do potíží, asi rádi pochopitelně nebudete, ale je jasné, že tato záležitost je jasným plusem. A dalším potvrzením toho, že tratě je třeba znát opravdu velmi dobře. V této souvislosti pak velmi dobře působí i na některých tratích porůznu rozházené vodní louže, které znamenají zpomalení vaší jízdy, takže je vhodné se jim vyhnout. A mimochodem, každé ze zdejších aut je možné si vybrat v terénní nebo silniční úpravě, přičemž ta silniční je samozřejmě rychlejší, ale vyžaduje od vás mnohem více umu při řízení. Do smyku ale jdou všechny zdejší vozy velmi ochotně a často je naopak nutné korigovat průjezd zatáčkou tak, abyste vůz nepřetočili.

Nejnovější verze Sega Rally si tak žádá celých mužů. Pro bábovky tady moc místa není – chce to docela dost trpělivosti a přesnosti při řízení a všechny zdejší tratě se rovněž nenaučíte během několika málo minut. I když se tedy jedná o značně akční závodění, jde spíše o běh na dlouhou trať. Pokud vám původní verze, ať už na automatech nebo třeba na Saturnu, nic neříkaly, neřekne vám zhola nic ani aktuální Sega Rally. Pokud je ale tato hra ve vašem případě stejná srdcovka jako v mém, není co řešit.