Pokud se řekne akční RPG, tak se nejspíše většině hráčů vybaví legendární Diablo, ale i Dungeon Siege patří jasně k nejznámějším zástupcům žánru. První díl Diabla se sice dočkal konverze na první PlayStation, ale všeobecně vycházejí akční RPG především na platformu PC. Můžete namítat, vyjmenovávat akční RPG pro konzole, ale je to prostě tak. O to více nás právě potěšilo, že si to Dungueon Siege namířil konečně i na konzole. Spoustu hráčů sice zamrzí, že pouze na PSP, ale nestěžujme si. Lepši něco, nežli nic.
Jakmile jsme se rozkoukali, tak jsme zjistili, že to, na co se díváme se nám tedy vůbec nelíbí.
Dungeon Siege: Throne of Agony (dále jen DSTOA) se již na první pohled liší od svých PC předchůdců. Bohužel v tom negativním slova smyslu. U DSTOA jsme na
Příběh vysvětlovat opravdu cenu nemá, jde o klasickou fantasy variaci na téma, jak se dobro setkalo se zlem. Po nemastném, neslaném úvodu jsme se tedy vrhli
rovnou do hry. Respektive jsme čekali až se nám hra nahraje. Ano, DSTOA podobně jako spousta jiných PSP titulů trpí problémem dlouhého loadingu, při kterém si
mnohdy stačíte i ostříhat nehty minimálně na třech z vašich čtyř končetin. Vrcholem loadingových problémů je vyvolání mapy herního světa. Ta sice umožňuje libovolný zoom, ale jinak je celá 2D, přičemž její vyvolání necelých dvacet vteřin. Po několika minutách hraní si tak další otevření této mapy opravdu rozmyslíte.
Ve hře narazíte na zhruba stovku monster.
Jakmile jsme se rozkoukali, tak jsme zjistili, že to, na co se díváme se nám tedy vůbec nelíbí. Grafické zpracování je obludnější než ten nejodpudivější ork z celé Aranny. Modely postav jakoby vypadly z éry PSone a prostředí vypadá přinejlepším tak na průměrnou hru z N64. Dle našeho názoru by se hra hodila spíše na
Jakmile jsme se tedy smířili s tím, že to, co budeme hrát nevypadá příliš vábně, tak přišla další rána. Technické nedostatky hry totiž doplňuje viditelné zasekávání,
při kterém zamrzne hra i na několik vteřin, než se opět rozjede. Otřesné. Samotné schéma hry je samozřejmě podobné původním dílům pro domácí počítače, ale ovládání bylo ku prospěchu PSP upraveno. Bojový systém, ve kterém v reálném čase zadáváte rozkazy svojí postavě a poté jí necháte odvést většinu špinavé práce
za vás, popřípadě jí doplníte zdraví či manu, se hodí přece jenom více na PC. Zde ale platí jednoduchá rovnice zmáčknuté tlačítko = úder. Tento bojový systém sedí
této platformě mnohem více a navíc je více osobní. Jestli se tak před vás postaví nějaké monstrum, tak hezky pěkně okusí dotyk s vaším mečem či kouzlem.
Když už jsme u toho bestiáře, tak na něj jsme si v DSTOA rozhodně stěžovat nemohli. Ve hře narazíte na zhruba stovku monster, přičemž nechybí klasičtí nepřátelé typu oživlí kostlivci, gigantičtí krabi, pohybující se stromy či krvelační vlci a dinosauři. Zabíjet tak co je, tak proč si stěžovat. Hra ostatně obsahuje mnohá klišé celého žánru. Pro nás to problém nebyl, my rádi přineseme starostovi středověkého městečka slzy nemrtvého draka, ale pokud čekáte s přechodem série na handheld změnu schématu akčních RPG, tak příliš spokojeni nebudete.
|

|
Možná vyzněla tato recenze příliš negativním dojmem, ale jako fanoušky původních dílů Dungeon Siege nás prostě DSTOA příliš nepotěšil. Drahocenná licence se proměnila v lehce nadprůměrné akční RPG, které sice má své světlé stránky, ale také spoustu tmavých. Pokud vám však tento žánr na přenosných konzolích chybí a chcete co nejdříve ukojit svoje choutky po zabíjení draků, za které získáte nějakou tu zkušenost, tak prosím. Jestli se smíříte s tím, že hra vypadá hůře, než několik let starý první díl na PC a že RPG část je naprosto odfláknutá, tak vás DSTOA možná i zabaví. Ostatně životnost hry se pohybuje okolo slušných dvaceti hodin, takže pokud vás nakonec hra přece jenom chytí, tak vydrží na slušnou dobu.
Dungeon Siege: Throne of Agony | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|