The World of Magic - výpravné české RPG

Všechno se pokazilo, vypadá to, že celý svět je v koncích, když v tom se klasicky objevuje světýlko naděje v podobě nebojácného hrdiny. Zvládnete se poprat se všemi problémy, které na vás čeští autoři nastražili?

V poslední době si čeští vyznavači RPG nemohou ani v nejmenším stěžovat. Vždyť je tomu teprve pár dnů, co světlo světa spatřila mnohými netrpělivě očekávaný dungeon Cardhalia v jehož těsném závěsu přišli se svým poněkud méně ambiciózním, ovšem rozhodně také zajímavým dílkem, Element Software. Jejich nadějný The World of Magic se tedy hlásí i o vaši pozornost – jak dopadne v porovnání s gigantem jako je právě Cardhalia?

Že se k vývoji her hojně používá Gamemaker, to není žádnou záhadou. Na hry RPG ražení však většina tvůrců šáhne spíše po vhodnějším RPG makeru, nemusí to však být pravidlem, což dokazuje jak neustále vyvíjené nadějné Čerto, tak i The World of Magic, který však na rozdíl od většiny GM her je v plných třech dimenzích.

Jak to již bývá ve většině her, na jedné straně stojí nebojácný hrdina s nějakou tou šikovnou zbraní a na té druhé celý svět, který je těsně před svou zkázou. Na vás pochopitelně je, abyste jej pouze svou vlastní silou zachránili, což je úkol vskutku přetěžký. Že na vašich bedrech leží i tentokráte se dozvídáte okamžitě na začátku hry a to z úst stařičkého čarodějníka, který vás s naléhavostí vysílá do nejbližšího města.

Už jen cesta k němu však nebude nikterak snadná, postupně se totiž dozvídáte vše o okolním světě a hlavně samotném ovládání. Jako v každém správném RPG také v The World of Magic na vás čekají nepřátelé prakticky na každém kroku. Zpočátku se bude jednat o pouhé středně velké krvelačné psy, jež vám půjdou po krku. Později se vedle čtyřnohých příšer začnou objevovat i nějaké ty dvounohé, což již bude zase o fous těžší.

Daleko více než kladů však má The World of Magic právě oněch nepříjemných neduhů, které se odrazily nejen na technické stránce samotného dílka. Před několika lety kdy bylo 3D ještě v plenkách by dost možná hráči nad zpracováním a hrou samotnou jásali, dnes již bohužel nebude patřit jinam než k šedému průměru. Svůj podíl na tom má i linearita, neboť kupříkladu ani o krok dál se nedostanete do chvíle, než se vám podaří zabít všechny nepřátele v dané lokaci. Nebylo by to nic strašného, kdyby byl boj zpracován o něco lépe – uznejte sami, koho by jen bavilo držet tlačítko myši a koukat na stále to samé, poté si sebrat uzdravující magickou lahvičku a jít dále. Škoda, možná kdyby autoři o pár týdnů počkali a čeští hráči neměli ještě v natolik živé paměti Cardhalii, možná by se hra dočkala daleko většího ocenění.