Nyní již ale přistupme k samotnému konceptu, který tak trochu připomíná japonské scrollovací střílečky. Jak je vidět z okolních obrázků, i zde je totiž celá obrazovka dosti nepřehlednou, i když autoři neměli až do takových extrémů, od čehož se odvíjí dosti omezený počet nepřátel – najednou na vás totiž bude útočit vždy a pouze jeden. Po jeho zdolání postupujete dál a aby tvůrci do hry zakomponovali blížící se Vánoce ještě o trochu více, dojde po úmrtí protivníka k zajímavému grafickému efektu. Všechny světelné projektily v té chvíli na obrazovce (a že jich není málo) se promění v různé dárečky a balíčky, které bude Santa jakoby přitahovat a ony se k němu seběhnou, tudíž je může v klidu posbírat a body si připsat na účet.
Co se jednotlivých herních principů týče, pak vězte že půjde neustále o to samé. Po začátku levelu se z druhé strany herní obrazovky zjeví protivník (různých tvarů, vždy ale nějakým způsobem spřízněn s vánoci – např. sněhulák). Ten začne téměř okamžitě pálit své světelné projektily a rozmisťovat je do pravidelných obrazců všude okolo. V takové chvíli stačí jednoduše vyhledat místo, kam projektily nepadají a tím uhájit svůj život. Z takto bezpečného místa již není nic jednoduššího než stisknout klávesu se střelbou, která taktéž rozprašuje vaši munici do různých směrů, trefit se tedy nebude nejmenší problém. Takto to bude většinou probíhat až do konce levelu, snad jen občas budete muset v průběhu mise změnit svou pozici společně s protivníkem, jež se čas od času pohne a tím vlastně i změní směr letu projektilů.
Celkově je ale Santa Claus Vs the Ice Demons tak trochu statickou a pomalou akcí, během níž se téměř nehýbete, jen držíte tlačítko pro střelbu a čekáte, až vyhrajete. Jako hlavní protiklad bych tedy uvedla nudnost co se hratelnosti týče, což se ovšem výrazně projevilo na hodnocení.