Reflection – vesmírná střílečka z Japonska

Vesmírných stříleček, ve kterých se to jen hemží kolosálními výbuchy, bychom mohli najít až překvapivě mnoho, ale jen málokterá se svou kvalitou přiblížila zběsilé Jets’n’Guns. Dokáže to i Reflection?

Tenhle den začal jako každý jiný. Sedíte v kokpitu své lehké stíhačky zatímco vás přepravuje obrovský letící transportér. Idylku naruší až řízená střela, která v mžiku zdevastuje celou vzdušnou základnu. Náhle se ocitáte jen se svou lodí a svými zbraněmi proti velké nepřátelské přesile. Od teď se už můžete spoléhat jen na své reflexy a manévrovací schopnosti a pokusit se zlikvidovat toho, kdo má tento útok na svědomí. Tak takhle nějak začíná příběh japonské akce Reflection, která je od začátku do konce našlapaná až okázalými výbuchy a efekty.

Hráč se objevuje v roli malé raketky, která letí od spodního okraje obrazovky směrem vzhůru, a pokouší se zkosit hordy nepřátel, které se proti němu postupně vynořují. Prostě nic překvapivého. Podobný princip jsme tu měli už nejméně stokrát a jen málokdy se v něm objeví něco opravdu nového a originálního. Jediné co by zde tak nějak stálo za zmínku je omezená energie štítů a zbraní. Zpočátku, kdy máte energie ještě dost, vaše letadlo dokáže vystřelit několik laserů a raket najednou. Ovšem s klesající šťávou se zmenšuje i výkon vašeho arzenálu, takže ke konci můžete poslat svým nepřátelům naproti jen pár slabých raketek. Podobně jsou na tom štíty. Do určitého bodu se můžete zahalit do nepropustného energického štítu a stát se tak na chvíli nesmrtelným, ale s nedostatkem energie bude váš štít fungovat jen napůl nebo dokonce vůbec. Naštěstí se během hry energie dost rychle doplňuje, takže si nemusíte dělat zbytečné starosti.

Nepřátel je slušná řada a rozhodně neomrzí. Každý druh má jinou odolnost a naprosto odlišný systém střelby. Někteří dokáží vystřelit jen jednu ohnivou kouli, další po vás pošlou třeba i smrtící paprsek, kterému se jen stěží vyhnete. Bonbónkem nakonec jsou bossové, kteří se zde objevují dost často. Jejich příchod se vám předem napíše na obrazovku a pak už může začít ta pravá mela. Většinou jim musíte nejdříve zneškodnit štíty a až potom je nemilosrdně dodělat, ale vůbec to není jednoduché. Naštěstí jste prakticky nesmrtelní, protože po několika smrtích se vám místo Game Over nabídne možnost pokračování. Připadá vám pak celá hra až zbytečně jednoduchá? Možná, ale tady se nehraje na to zda hru dokončíte, ale vaším cílem by mělo být co nejvyšší skóre a to se vám po každé definitivní smrti anuluje. Reflection je dost krátká hra. Všehovšudy nabízí 4 levely a stejný počet bossů, ale jak jsem již napsal před chvílí – hlavní je skóre.

Celkově hra neurazí, ale ani příliš nenadchne. Nabízí sice až megalomanské výbuchy, ale ty jsou většinou spíš ke škodě než k užitku, protože kvůli nim dost trpí přehlednost. Ozvučení celkem ujde, ale místy vám už dost poleze na mozek a grafika je ve velmi skromném rozlišení. Ke zkoušce by vás však mohlo přilákat to, že Reflection dohraje opravdu každý.