Overgod – léčba neklidem

Grafika a prostředí se sice mění, ale princip her mezi něž se řadí i dnešní Overgod zůstává vždy stejný, tkví v beztrestném pozabíjení všeho živého v dohledu sta pixelů a následné návštěvě kuchyně, za účelem dopití si šálku ranní kávy s pocitem dobře odvedené práce.

Jak vám jistě neušlo, Overgod představuje klasickou arénovou střílečku s osmi vesmírnými koráby na prostoru deseti levelů a proto nemá hlubší smysl klást na něj kdovíjaké intelektuální nároky. Nečekejte příběh, rozsáhlé intro, či vysvětlení kde se váš boj odehrává, kdo stojí na čí straně a oč je válka vedena, prostě jen stiskněte control a vzhůru do akce. Tak to má nakonec být.
Overgod si přece ani na nic nehraje, v lehkém retrostylu na naše počítače po relativně dlouhé odmlce opět přináší pořádnou várku mimořádně tuhé akce. V čem však tkví onen důvod, proč si jej stáhnou na disk? V preciznosti, řekl bych.

Ačkoliv je hra ve své podstatě notně jednoduchá, autor udělal vše pro to aby udržela vaši pozornost. Už celkem úctyhodná řádka volitelných plavidel s nimiž se budete vrhat do litých bojů potěší každého individualistu. Dáte přednost mohutnějšímu plavidlu s větší výdrží, ale těžkopádným ovládáním, či spíše upřednostníte hbitou, ale chatrnou raketku? Záleží jen na vás. Ani nepřátelé se za svou různorodost a četnost rozhodně nemusí stydět a s každým levelem, kterých je ovšem pouhých deset, jejich množství nezanedbatelně narůstá. Hra se tak nicméně stává nedohratelnou (dva životy považuji za proklatě malou rezervu), což je frustrující a určitě škoda. Ještě, že se nezapomnělo na různé power-upy, jichž se ve hře vyskytuje taktéž nemalé množství, ty už vám cestu alespoň k předposledním levelům z notné části vyšlapou. 

Zpracování jsem už také nakousl, doveďme tedy jeho popis k úplnosti. Vizuální stránku Overgodu považuji za slušivou, hra nabízí sice velice jednoduchou a nedetailní grafiku, jež plní funkci spíše symbolickou než okrasnou, přesto ji nelze upřít určitou míru stylovosti a přistoupíme-li k faktu, že záměrem bylo vlastně odkazovat na starší tituly jimiž je hra bezdebat inspirována, nelze již namítat nic. Zvuk pak z mého hlediska nemá chybu. Pravda, hudební podkres by možná zasloužil trochu více ráznosti a vyšší tempo, samotné zvukové efekty jsou pak ale perfektní. Nijak zvlášť nervou uši a přesto ve vás dunění výbuchu nepřítele vyvolá tu správnou vlnu radosti ze zasloužené satisfakce. Ale konec zdržování, pusťme se do samotného shrnutí.

Overgod se rozhodně neřadí mezi revoluční a světoborné počiny, přesto přináší určitou míru kvalitní a kultivované zábavy, lze-li tyto přívlastky užít v souvislosti s akční hrou. Já si sice netroufám hru ohodnotit výše, než jako průměr, ale i přes výhrady jak k celkové zábavnosti titulu, tak k jeho zpracování, které může kdokoliv a s plným právem mít, se určitě najde množství hráčů, jež s ním budou nadmíru spokojeni. A pro ně tu je.