Onslaught – válečná jatka

Jeden kulomet a doslova tisíce nepřátel. Tak to je stručná charakteristika dnešní plné hry, která nese název Onslaught. Pokud tedy máte pevné nervy, rychlou a přesnou ruku a současně se nebojíte přesily, pokračujte ve čtení.

Ač vám autoři dnešní plné hry – skoro neznámý tým Sunny Games - o pozadí a příběhu neprozradí, chtě nechtě se vám do hlavy musí vkrádat myšlenka, že něco podobného už tu bylo. Teď ale nemám na mysli nějakou podobnou hru, kterou by Onslaught prachsprostě kopíroval, nýbrž jednu celou historickou událost. A tou bylo nijak slavné vylodění amerických jednotek u pláže Omaha, což se zvrhlo v pěkná jatka. A v podstatě o něčem podobném (ne-li o úpln té samé věci) pak pojednává plná hra jménem Onslaught.

Ve hře se zhostíte role kulometčíka sedícího za vysokou zdí a ostatým drátem kousek od moře. Jeho jediným úkolem je pořádně olovem prošpikovat všechny vojenské jednotky, které se k němu budou snažit dostat. A že to bude úkol nesnadný, o tom se rychle přesvědčíte záhy.

První fáze hry je poměrně jednoduchá – sem tam vám nějaká ta transportní loď přiveze k pobřeží jednotku vojáků, která se samozřejmě hned dá do útoku. To jim ale nesmíte dovolit, proto zahájíte defensivní palbu, z níž vyjdete díky vyšší kadenci vaší zbraně jako vítěz. Postupně nám však začíná obtížnost gradovat, nepřátelských lodí přistává u pobřeží stále více a více a vy se máte co ohánět, aby se některý z vojáků nedostal až k vám a neuzmul vám jeden ze tří životů. Pokud podobným věcem chcete předcházet, je dobré zahájit palbu už na lodě, které se k pobřeží ještě nedostaly, jelikož je tak můžete – i s kompletní posádkou – poslat ke dnu. A aby toho nebylo málo, záhy se do všeho ještě přidají nepřátelská letadla, jež dokáží naštvat více než obtížné mouchy při nedělním obědě, tanky nebo nejrůznější bomby. No prostě a jednoduše ani chvíli si nevydechnete.

Pokud se nepřátelé dostanou blízko k vám, mohou vás připravit o část života, což není zrovna příjemné. Na druhou stranu pokud budete v boji úspěšní lze život získat formou bonusu zpět. V průběhu hraní si můžete v případě potřeby hru kdykoliv uložit a stejně tak ji později načíst, což se docela hodí. Ve výsledku hra obsahuje něco málo přes 30 levelů, což je číslo opravdu velké.

I když je Onslaught velice pěknou hrou, po chvíli hraní zjistíte, že vše je značně stereotypní, nudné a že hratelnost mohla být na vyšší úrovni. Svůj podíl má na tom především fakt, že vše se odehrává pouze na jednom místě a rozhodně by nějaká menší změna prostředí neškodila. Bohužel, toto sráží velkým způsobem hratelnost na kolena a nepomůže tomu i sebepěknější grafika a sebelepší zvuky, které u Onslaughtu nejsou vůbec špatné. Podtrženo, sečteno: na pár minut vás tato hra dobře pobaví, ale jakmile ji vypnete, brzy na ni zapomenete.