Dockfight – neúprosná bitva v oblacích

Dockfight je českou akční hrou, která simuluje bitvy dvou letadel ve vzdušném prostoru. Povede se vám vyhrát neúprosnou bitvu na život a na smrt v oblacích, nebo skončíte v zapomnění?

Už první pohled na název nedávno vydaného českého volně šiřitelného akčního titulu a jeho porovnání s proklamovaným obsahem přivede na mysl i jen průměrně zdatného znalce cizích jazyků myšlenku, že na tom autor zřejmě nebude nejlépe v oblasti anglické gramotnosti. Hra Dockfight se totiž točí okolo soubojů stíhacích letounů, jež se utkávají ve volném prostoru za pomoci svých kulometů – a takovéto bitvy se už od nepaměti (či spíše od prvního pořádného využití potenciálu vzdušné války ve dvacátém století) nazývají "dogfight". Použití tvaru, který zvolil autor, by spíše vyvolávalo asociace námořního rázu a přiznejme si, představa jakýchkoliv bojůvek v docích či přístavech není zdaleka tak lákavá jako zvuk rachotícího kulometu a tuny vypoceného adrenalinu v oblacích. Nicméně anglický pravopis je věc jedna – a hratelnost výsledného produktu druhá, prakticky s onou první neslučitelná. A protože Dockfight se i přes mírný trapas v názvu a celkovou malou velikost i míru obsahu hraje více než dobře, není důvodu, proč by mu nemohly být věnovány následující odstavce.

Základní myšlenka Dockfightu je velmi prostá. V prostoru jedné obrazovky se prohánějí dva letouny a snaží se sestřelit jeden druhého, přičemž komu se to podaří, připíše si za to bod. Jediným pravidlem je, že žádná další pravidla neexistují – a způsob, jakým jeden či druhý bojovník kýženého fragu dosáhne, je lhostejný. Dockfight je hra výhradně multiplayerová, a to na jednom počítači, kdy první z hráčů ovládá svůj letoun kurzorovými šipkami a druhý písmeny. Pro plynulé ovládání letadel není potřeba zvládat klaviaturu jako velmistr, bohatě postačí čtyři tlačítka pro změnu směru a jedno pro střelbu z univerzálního a muničně nevyčerpatelného kulometu. Jak tedy vidno, úroveň simulace stíhacích vzdušných strojů je nízká, ba dalo by se říci spíše mizivá až žádná. Nad věcmi, které se svými Spitfiry hráči v Dockfightu provádějí, by zírala i letecká esa druhé světové války.

Hratelnost nového titulu od českého autora, jenž vystupuje pod názvem Eldorado 1239, je vzhledem ke všemožným omezením značně krátká, na druhou stranu, vzdušné bitvy v prakticky volném prostoru mají něco do sebe a užije se u nich slušná zábava. Ač se to při prvním pohledu na screenshoty přiložené k této recenzi nemusí zdát úplně pravděpodobné, pochválit je třeba i grafickou stránku věci: ne že by sterilní modré hvězdné pozadí bylo kdovíjak originální či efektní, ale docela pěkně ladí s miniaturními modely letadel a hezkými výbuchy. Minimalismus se projevuje i zde, lehce nadprůměrné úrovně však Dockfight dosahuje. Vzhledem k poskytnuté míře zábavy se zdá velikost jednoho a kousek megabajtu poněkud přehnaná, na druhou stranu: programátoři v Game Makeru dokázali už vyplodit mnohem větší a přitom podstatně nezáživnější krávoviny. A to budiž nejen rozhřešením pro Dockfight, ale i tečkou za dnešní recenzí...