Bubble Ball - další z řady comebacků

Možná to vypadá trochu paradoxně, ale na poli freewarových her budou zřejmě letos nekompromisně kralovat remaky notoricky známých arkád a logik jako Tetris nebo Arkanoid. Pojďme si představit jednu z nich!

S arkádami se na začátku nového tisíciletí doslova roztrhl pytel. Představili jsme si variace Tetrisu i Arkanoida, ale herním šílencům to asi nestačilo, a tak jim i nám ostatním dva nadšenci se zvláštními přezdívkami Doopy a Gileo přináší předělávku hry, se kterou jsme měli tu čest se setkat již v dobách, kdy pécéčko bylo teprve v plenkách. Takže co je vlastně na Bubble Ball tak zajímavého?

Hned na první pohled je tím největším a nejvýznamnějším plusem hry její velikost. Ačkoliv se to některým lidem nemusí zdát, přeci jenom ještě v naší malé zemičce existuje skupina pařanů, jejichž finanční rezervy jsou takřka nulové a nemohou si dovolit trávit na netu hodiny stahováním jedné freewarovky. A právě tahle skupina lidí Bubble Ball určitě ocení nejvíc. Pravda, nebudete se u něj bavit na věky a určitě ne tak dlouho jako u některých RPG nebo adventur, nicméně za těch pár minut stahování Bubble Ball zaručeně stojí.

Hra byla naprogramována přesně před 8 dny, takže naneštěstí vyžaduje téměř nejnovější verzi knihoven DirectX (8 pro W2K a 7.0a pro ostatní operační systémy), což od tvůrců není příliš chytrý tah vzhledem k tomu, že Directy pro svou velikost nemohly být přiloženy k instalaci samotné hry. Nezbývá tedy než doporučit vám cover CD počítačových magazínu, na nichž většinou nejnovější verzi knihoven najdete.

Princip hry je velmi, velmi jednoduchý. V horní části obrazovky se válí řady barevných koulí a vaším úkolem je pomocí střílení stejných koulí z dolní části pole eliminovat počet kouli na (téměř) nulu. Jakési dělo, z nějž koule vycházejí můžete samozřejmě pomocí šipek naklánět doprava či doleva a ovlivnit tak místo, na které koule dopadne. Skvělé je, že od zdí se koule odrážejí (tedy pokud se nedostanou do kontaktu s jinou, již pevně umístěnou koulí), takže lze koule umísťovat i na místa, která nemůžete zasáhnout přímo. Po spojení minimálně trojice koulí stejné barvy se ony koule "vypaří" a vám naskáčou na konto vydělané body.

Pakliže se vám podaří zničit všechny koule dané barvy, hra vám je přestane "ládovat" do děla. Konec hry nastává, když na obrazovce zůstanou koule jen jediné barvy. Možná to zní trochu košatě, ale v principu je to jednoduché "jako facka". Hůř se to už uskutečňuje. Na začátku je všechno snadné - támhle střelíte zelenou, bum a polovina barev je pryč, teď na druhou stranu žlutou a zbývají už jen 3 barvy, ale s přibývajícími levely je hra daleko záludnější. Horní okraj obrazovky se na vás sune čím dál rychleji, nemáte takové štěstí na rozestavění hracích prvků a už vůbec ne na výběr těch vystřelovaných. Přesně v tuhle chvíli nejvíce a nejefektivněji využijete nakoupené bonusy.

Po konci každého levelu se vás totiž hra přezíravě zeptá, zda si nepřejete nakoupit za "vydělané peníze" nějaký bonus. Nemusíte se bát, vaše celoživotní úspory tentokrát nepadnou (na ně si už určitě brousí zuby vaše nejmenovaná telekomunikační společnost), utrácet budete pouze "virtuálně". Hra sice není na peníze příliš štědrá, nicméně čas od času se vám nějaký ten menší obnos na účtu nakupí. V "rozsáhlé" nabídce bonusů figurují celkem tři položky - Dynamitová koule, zničí všechny koule, které ji obklopují, Atomic koule, větší efekt než prvně jmenovaná a konečně zlatá neboli žolíková koule, která efektivně odrovná nejen všechny přilehlé koule, ale také ostatní, které mají stejnou barvu jako ony.

Mě osobně ovšem Bubble Ball zklamal v absenci multiplayeru. Chápu, že tvůrcům se do tak složité věci nechtělo pouštět, každopádně například na Vertrixu 2 je nádherně vidět, co může dobře udělaný multiplayer udělat s dobrou freewarovkou. Samotné vás sice bude chvíli bavit plnit stále stejné, ale těžší levely, ale nakonec se stejně raději vrátíte ke hře, která vám možnost hrát ve více lidech nabídne.