Blast Zone – adventura s nádhernou grafikou
Blast Zone – po přečtení tohoto titulku by si asi většina soudných lidí myslela, že půjde o akční hru s pořádně efektními výbuchy. Tipovat jako žánr adventure bylo by značně odvážné až šílené. Tak tomu ale skutečně je, protože jde o nejnovější titul pana Alana Thorna, který má na svém kontě již jednu minimálně zpracováním výjimečnou hru – mystoidní adventuru Sigma, v níž se hráči pachtili se čtveřicí obtížných hádanek (z nichž jedna byla navíc úmyslně nevyřešitelná!) v nádherně vyvedeném 3D světě. Ten je základem úspěchu i u Blast Zone, nicméně tentokrát se hráči dočkají i mnohem dramatičtěji zpracovaného, napínavějšího a výraznějšího děje, postav, s nimiž lze zapříst rozhovor a podstatně většího počtu předmětů, jež lze v tradičním adventurním stylu sebrat, zkombinovat a použít. Přitom ale duch vůbec prvního Thornova projektu zůstal víceméně zachován a rozhodně se nedá říci, že by se Blast Zone snížila na úroveň "obyčejných" freeware adventur, jichž každý měsíc v AGS či jiných programech vznikají tuny.
Příběh Blast Zone je laděn do velmi, velmi depresivních barev, přestože je zasazen do prostředí cirkusu budoucnosti. Hlavní hrdina, zelený mimozemšťan D-Tox, je svržen do podzemního vězení, protože projevoval přílišnou lásku k rase lidí – a za čtyřicet osm hodin má být popraven zařízením, jež v budoucnosti nahradilo elektrické křeslo. Nese název Blast Zone, nikdo neví, jak funguje – a nikdo nepřežil, aby o tom mohl vyprávět. Jedno je jisté. Nenajde-li D-Tox nějakou možnost útěku, skončí to s ním bledě. Vydává se tedy na průzkum a objevuje různé skryté a podivné oblasti světa pod galaktickým cirkusem – vězně kopající příliš pomalu útěkovou štolu, zmutovaného doktora, jenž stráží nefuknční teleporty, či samotnou Blast Zone, jež zdaleka není jen tupým popravčím špalkem. Ale dost už o ději – je velice dobře vymyšlený a tu a tam příjemně překvapí, takže by byla velká škoda ho vyzradit všem, kdo by si naň raději příliš postupným objevováním ve hře sami.
Blast Zone se hraje mnohem plynuleji a příjemněji než Sigma. Je third person, hlavní postava je precizně vymodelována i animována, pohybuje se ale trochu pomalu, a tak se tempo hry až zbytečně snižuje na lenošivé plazení. Celkově je v porovnání se Sigmou Blast Zone mnohem zábavnější a spíše hráče udrží, a to i přesto, že tu a tam se v ní najdou obtížně uchopitelné puzzly v mystovském stylu. Hlavním trumfem zůstává ale famózní audiovizuální provedení. Blast Zone vypadá jednoduše úchvatně, jak ostatně může posoudit každý, jehož oko alespoň na chvilku padlo na obrázky u této recenze. Všechny scény vypadají naprosto bezvadně, jsou v realtime 3D (tedy nikoliv renderované) a lze se po nich procházet s postavičkou hlavního hrdiny. Stín na hru nepadá ani při posuzování ozvučení – hra sice není namluvena (kdo ví, do jak závratných výšin by se pak vyšplhala velikost jejího instalačního souboru), ale disponuje výtečnou hudbou a zvukovými efekty. Celkově lze Blast Zone hodnotit jako ještě mnohem lepší titul, než už sama o sobě vynikající Sigma. Alan Thorn o sobě dává pořádně nahlas vědět – uvidíme, co přinese příště.
P. S.: Kompletní návod v angličtině je k mání zde
Hodnocení hry
Naše hodnocení
Hodnocení čtenářů
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 11 čtenářů
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!