Osobně jsem hrál spoustu starých her a i když to byly pecky, tak dnes se k nim člověk jen těžko vrací. Vývoj ve hrách šel dopředu mílovými kroky, nejen v ovládání, ale také v dynamice děje, hratelnost, coop vs single hraní, atd...
Jakmile se jednou člověk naučí mít spoustu možností, které mu usnadňují hraní, tak jít zpátky je jen jízdenka do nekonečné frustrace. Příkladem třeba jít zpátky z Warcraftu 2 na Warcraft 1. Kdo by dnes dobrovolně posílal maximálně 4 jednotky naráz, a ještě je k tomu vybíral se shiftem po jedné, a ještě zadával, co mají dělat? Jaký je rozdíl hrát novější díly a jen přetáhnout rámeček výběru a pravým klikem je někam poslat a co tam mají dělat se vybere podle toho, na co jsme kliknuli?
Stejné je to s WoW. Koncept statického boje s jedním cílem je přežitek dob, kdy nic lepšího nebylo. Dnes je, někdo tomu říká action combat, kdy se člověk při tom může hýbat, nebo dokonce na styl GW2 i uhýbat a tak. To je hraní už někde trochu jinde. Dynamika přidává zábavě. Nebo questy. Každý v nich hraje de facto singleplayer, to už je taky dnes přežité.
Myslím, že vydání takovéto staré verze je dobré - ti, kteří se v herním vývoji zasekli v těch letech, tak ocení ofiko spravovanou hru (hlavně co se týče chyb), a mnozí budou konečně mít srovnání, kde byly hry předtím a kde jsou teď. Protože ať se nám dnešní stav her nelíbí, máme je i tak plné vychytávek, o kterých se nám předtím ani nesnilo.
