Například zástupce ředitele pro praktické vyučování střední školy v Hradební ulici v Hradci Králové, která je s 1 065 žáky a sto padesáti zaměstnanci největší odbornou školou v kraji, musí pravidelně objíždět 35 firem.
S tamními šéfy vyjednává podmínky, za jakých tam žáci vykonávají odbornou praxi, kontroluje náplň činností i to, zda vše odpovídá domluveným pravidlům. Po návratu do kanceláře ho čekají stohy papírů, které škole nařizuje legislativa. Teď však hrozí, že škola o klíčovou pozici přijde.
Povinnosti se mají rozpustit na další členy vedení, jenže i těm chce ministerstvo sešněrovat ruce. Nově se má snížit počet hodin, v nichž nemusí učit a mohou se věnovat administrativě.
„Ta úleva by byla minimální, prakticky by se stali kantory,“ varuje ředitel školy Pavel Jankovský. Nové podmínky má určit novela nařízení vlády o přímé vyučovací povinnosti pedagogů, kterou nedávno ministerstvo školství poslalo do připomínkového řízení.
Proti se postavilo devět ředitelů středních odborných škol z Královéhradeckého kraje, kteří v otevřeném dopise vyzvali k zachování současného modelu. Společné stanovisko zaslali premiérovi, hejtmanovi, ministrům a dalším institucím.
„Změna téměř nepostihne malé školy, nemusí se dotknout škol gymnaziálního typu, ale má zásadní dopad na téměř všechny střední školy, které mají praxe a případně spolupracují s dalšími partnerskými subjekty,“ vysvětluje ředitel Střední školy průmyslové, textilní a polygrafické v Hronově Josef Matyáš.
Nejvíce problémů by návrh způsobil školám se složitější strukturou, například sloučeným školám, které mají pobočky v různých městech.
„Česká školní inspekce konstatovala, že vedení škol jsou již nyní přetížená, že se nemohou věnovat řídicí činnosti v oblasti pedagogiky. Toto je rána přímo do vazu,“ upozorňuje Jankovský.
Například Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Jičíně má kolem padesáti partnerských firem, kam studenti docházejí na praxe. Pokud by přišla o zástupce pro praktické vyučování, bylo by udržení současného modelu vzdělávání nereálné.
Úředníci nevědí, která bije
„Znamenalo by to ohromné komplikace. Oni vůbec neberou ohled na rozdíly mezi školami. Nejsme gymnázium s osmi třídami, máme učiliště, střední odbornou školu, vyšší odbornou školu. To je kolos o třiceti třídách, navíc na různých budovách, někteří kolegové jsou dokonce i v různých městech. Toto dělal někdo, kdo vůbec ve školství nebyl a neví, která bije,“ odmítá záměry ministerstva ředitelka školy Alena Žalská.
Resort školství úpravy navrhuje kvůli změně financování škol od ledna 2020. Opatření má zabránit tomu, aby školy plýtvaly penězi. Reakci na stanovisko ředitelů však tiskové oddělení nezaslalo, pouze odkázalo na důvodovou zprávu.
„V rámci zajištění efektivního čerpání finančních prostředků státního rozpočtu v návaznosti na spuštění změny financování školství je třeba zpřesnit pravidla, aby byla legislativně omezena možnost určitého zneužití nákladových prvků normativního financování pedagogické práce,“ píše se v odůvodnění návrhu.
„To je doslova urážka všech ředitelů v celé republice,“ míní Pavel Jankovský.
Velké potíže by změna způsobila také hronovské střední škole, která má pobočky v Červeném Kostelci a Velkém Poříčí. I ta má přes padesát partnerů a spolupráci s firmami tu zajišťují dva lidé. Celkem má škola pět zástupců ředitele plus ekonomku.
„V současnosti mají zkrácenou přímou (vyučovací) činnost dohromady o 35 hodin týdně. Podle novely by se jim tento rozsah upravil na 17 hodin. To znamená, že by na veškerou práci měli v součtu o 18 hodin méně a k tomu by jim přibyly povinnosti za dva zrušené zástupce pro praktické vyučování,“ shrnuje dopady návrhu Josef Matyáš.
Ředitelé škol se obávají, že by schopní lidé ve vedení zamířili ze škol do soukromé sféry. Stát i kraje navíc v posledních letech odborné školství podporují a podobný krok tak je podle ředitelů zcela proti smyslu dosavadních opatření. Za řediteli stojí i vedení kraje, který prakticky všechny odborné školy v regionu zřizuje.
„S materiálem jsem se zatím podrobně neseznámila, ale když s nějakým materiálem ministerstva nesouhlasíme, připomínkujeme ho a upozorňujeme na problémy, s nimiž třeba předkladatel záměru vůbec nepočítal. Máme problém zajistit i učitele odborných předmětů, a pokud by ředitelé neměli prostředky na zástupce pro odborné vzdělávání, asi by jim to působilo velké problémy,“ obává se náměstkyně hejtmana pro školství Martina Berdychová (Východočeši).
Proti jsou i firmy
Kraj už nyní školám přispívá na platy učitelů odborných předmětů, aby je nepřetáhly firmy na vyšší mzdy v soukromé sféře. Pokud by stát odmítl zástupce pro spolupráci s firmami platit, musel by kraj opět vypomoci. „Chceme, aby tu odborné vzdělávání zůstalo, takže budeme muset najít nějaké řešení,“ říká.
Za školami stojí i firmy. Delegáti Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje již vyjádřili ředitelům podporu.
„Jsme zásadně proti změně, která by vedla k rušení zástupce pro odborný výcvik. Pro podnikatelský sektor je to velice důležitá pozice, protože tento člověk za školu domlouvá spolupráci s firmami. Je absolutní nesmysl, aby toto dělal ředitel školy, protože ten k tomu nemá časový prostor,“ vysvětluje ředitel úřadu Radek Zelenka.
„Bez této pozice by to neměl kdo dělat. Ztratili bychom kontakt s firmami a nedovedu si pak vůbec představit činnost technické školy,“ doplňuje Pavel Jankovský, který se obává i další otevřené otázky ve financování škol. Tou jsou peníze pro nepedagogické pracovníky.
Škola v hradecké Hradební ulici jich má téměř padesát. Dosud přitom není jasné, jak budou po Novém roce zaplacení. Poukazuje však na to, že v zahraničí je pomocný personál daleko rozsáhlejší a například ředitelé tam jsou často jen manažeři, zatímco v Česku musejí i nadále učit bez ohledu na počet dalších pracovníků.
