Domníváte se, že myšlenka na těžbu břidlicových plynů na Náchodsku, Trutnovsku, Hradecku a Broumovsku, proti které se před několika lety zvedla obrovská vlna odporu, tvrdě usnula? Naopak: těžaři jsou prý v pohotovosti a údajně je jen otázka času, kdy metodu hydraulického štěpení zkusí vrátit zpět do hry.
Přetrhat jejich plány se však snaží poslanci Jan Birke a Robin Böhnisch, kteří nedávno podali pozměňovací návrh na definitivní uzákonění zákazu takzvaného frakování za pomoci metanolu, chlorovodíku a dalších přísad.
První pokus na plošný zákaz těžby za postupu hydraulického štěpení zastavil hospodářský výbor sněmovny, ale Birke svou bitvu nevzdává (více o iniciativě čtěte zde).
„Je jen iluze, že nebezpečí pominulo. Podle mě je otázka možná i krátkého času, kdy přijde další firma, která bude mít snahu zahájit proces s úřady o povolení k průzkumu a pak začít i samotnou těžbu. Představa, že se začne těžit na mimořádné zásobárně podzemní vody Polické křídové pánve, mě opravdu straší,“ upozorňuje poslanec a zároveň starosta Náchoda.
Proslýchá se, že za stopkou výboru stojí jihomoravská těžařská lobby, jež frakování používá a nehodlá se jej vzdát.
„Těžaři mají velkou trpělivost a počkají si na příležitost. Proto je ale potřeba dát jasný signál, že s hydraulickým štěpením u nás neuspějí. Na rozdíl od Slovenska, kde i přes protesty už začali dělat první frakovací plošinu,“ říká Jiří Malík, šéf úspěšné kampaně STOP HF.
Podle něj tato metoda přímo ohrožuje kolem 1,5 milionu obyvatel republiky: „Spolu s podzemním zplyňováním uhlí jsou to dva nejbrutálnější postupy těžby.“
Těžbu zhatil odpor veřejnosti a starostů
Otázka těžby zemního plynu z břidlic se v Královéhradeckém kraji začala řešit na jaře 2012 a utichla až loni, kdy ministerstvo životního prostředí zamítlo poslední povolení (podrobnosti zde).
„Vše se zastavilo jen díky ohromnému odporu starostů, což je špatně. Ta metoda se musí omezit zákonem, protože jsme v situaci, že si nyní může kdokoli zažádat o povolení a začít zkoumat jakékoli ložisko. Už nás to jednou stálo spoustu úsilí a nervů, ministerstvo přehodnotilo svůj názor až pod tlakem a tohle všechno by se už nemělo opakovat,“ apeluje Birke.
Jan Bohuš z hradecké univerzity glosuje plánovanou těžbu břidlicového plynu na Náchodsku.
„Průzkum i těžba břidlicových plynů mohou výrazně ohrozit kvalitu podzemních vod,“ zdůrazňuje předseda představenstva Vodovodů a kanalizací Hradec Králové František Barák (více čtěte zde).
I kdyby se však zákaz frakování podařilo uzákonit, kraj prý musí s obavami sledovat i situaci v Polsku. Už tři roky totiž trvá snaha australské firmy o průzkum ložisek uranu.
Zatímco v obcích Radkow, Okrzeszyn či Kowary, které leží v bezprostřední blízkosti hranic, jsou průzkumu údajně nakloněni, na české straně se odborníci strachují z ohrožení podzemní vody.
Starosta chce, aby zasáhl kraj
„Měl jsem schůzku se starostou Radkowa, který argumentoval příchodem významného investora. Mám pocit, že by tomu mohli podlehnout, proto by měl vyvinout intervenci a tlak kraj,“ domnívá se Birke.
Podle informací MF DNES je v části Radkowa součástí záměru i průzkumný vrt. Panují rovněž obavy, že společnosti nejde jen o mapování zásob uranu, ale logicky především o jeho těžbu.
„Kdyby jej chtěli těžit kyselým loužením, sáhli by po jedné z nejvíce devastujících metod, která způsobila obrovskou ekologickou havárii například ve Stráži pod Ralskem. Existují sice i méně drastické metody zásaditým loužením, ale i tak by to bylo velké riziko pro podzemní vody,“ zdůrazňuje pracovník Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna.
Polsko informace o průzkumu ředí, a tak se v Česku objevují i katastrofické scénáře, přestože těžbě uranu se v minulém století zvlášť dařilo v Krkonoších.
„Potenciálním nebezpečím je už pouhý vrt, protože každý se jednoho dne dostane do havarijní situace. Vrtat by se mělo maximálně pro vodárenské účely,“ dodává Malík.
