Před několika dny policisté dohlíželi na dálnici D11, když kousek od Hradce Králové, kde je nejvyšší povolená rychlost 80 kilometrů v hodině, projelo auto rychlostí 76 kilometrů nad limitem.
Za běžného provozu by šlo o výjimečný úkaz a podezření na zběsilý převoz kradeného auta, v nouzovém stavu jde o jeden z nejčastějších přestupků.
Pouhé čtyři hodiny po prvním „závodníkovi“ policisté chytili dalšího rekordmana, který měl na tachometru 168 kilometrů v hodině.
„Řidiče to doběhne“
„Velmi nemile mě překvapilo chování řidičů týkající se vysoké rychlosti. Není neobvyklé změřit auto, které jede na padesátce sto čtyřicítkou. Přitom teď lidé většinou nemají zvláštní důvod spěchat, o to víc se mohou věnovat řízení a neporušování pravidel silničního provozu. Bohužel, s neukázněnými střelci na prázdných silnicích se setkáváme častěji než za stoprocentního provozu. Tak měříme častěji,“ hodnotí vedoucí dopravní policie v kraji Petr Dušek.
Řidiči mají pocit, že kontroly nejsou tak časté, a poloprázdné silnice je lákají k sešlápnutí pedálu. Nestačí však dávat pozor na policejní auta nebo solidární blikání protijedoucích šoférů.
„Hodně měříme skrytým dohledem. Řidiče nezastavujeme, ale oznamujeme přestupky přímo správnímu orgánu. Plno lidí to doběhne, až se k tomu správní orgán dostane, což může být i za několik měsíců. Potom bude spousta lidí chodit pěšky,“ míní Dušek.
Od zavedení nouzového stavu policisté evidují o polovinu méně dopravních nehod. Také následky bývají daleko mírnější. „Většinou jde o ťukance nebo střety se zvěří, ty nyní tvoří až polovinu nehod,“ podotýká Dušek.
Záchranáři to mají složitější
Zcela nové podmínky mají také zdravotničtí záchranáři.
„Jezdíme relativně méně, ale výjezdy jsou složitější. Operační řízení zaznamenává delší průběh telefonátů. Operátoři se musí více vyptávat všech volajících kvůli případnému riziku covid-19. Je to těžší ve všech směrech, pro všechny posádky to znamená velké vypětí. Před výjezdem se záchranáři musí obléct do ochranných obleků, což je komplikované. Pracovat v obleku je nepohodlné zvláště v teplých dnech, nepříjemné to je i pro řidiče, protože se brýle při nošení roušky orosují,“ hodnotí mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Ivo Novák.
Potvrzuje slova dopravních policistů o klidnějším provozu, ale i jeho nástrahách:
„Nehod je méně, ale o jejich účastnících často nemáme dost informací týkajících se nákazy. Řada z nich je v bezvědomí. Riziko je zvláště při neodkladných úkonech, při resuscitaci, aplikaci kyslíku či intubaci. Pokud jsou záchranáři v přímém kontaktu s pacientem pozitivním na covid-19, snažíme se to zjistit předem. Vysíláme pak biohazard tým, jehož členové jsou na to školení. Více jsme také zapojili inspektory provozu. Vybrali jsme ty nejzkušenější, kteří posádkám pomáhají při oblékání a zejména svlékání ochranných obleků a dekontaminaci,“ pokračuje Novák.
Podle záchranářů je patrný pokles zbytných výjezdů, kdy záchranka není nutná.
„Je to dáno tím, že lidé jsou při telefonování na tísňové linky opatrnější. To vítáme, protože se tak ukazuje, které výjezdy jsou potřeba a které ne,“ dodává Novák.
Záchranáři ani policisté v kraji zatím nemají potíže s počtem lidí. „Nerad bych to zakřikl, ale na dopravce nemáme nikoho v karanténě a na ošetřování člena rodiny je jen minimum policistů. Sloužíme tedy v kompletní sestavě,“ potvrzuje Dušek.
„Personálně jsme bez problémů, veškerý provoz zvládáme. Část pracovníků má možnost dát děti do zařízení pro příslušníky IZS. Kdo může, pracuje z domova, v karanténě máme několik lidí, kteří se dostali do kontaktu s pozitivními. Musíme je maximálně chránit,“ doplňuje Novák.
Tetřívek klid uvítá
I klid v přírodě je spíše zdánlivý. Lidé sice zůstávají doma, ale na procházku si čas najdou.
„Je samozřejmě v pořádku, že lidé chodí do přírody. Na druhou stranu je období vyvádění mláďat a lidé, kteří za běžných okolností do přírody nepřijdou, mají tendenci je zbytečně zachraňovat, protože si myslí, že jsou opuštěná. Klid je teď spíše na silnicích. Bylo by skvělé, kdyby se začalo na některé věci nahlížet jinak a uvědomili jsme si třeba to, že není ideální všechno dovážet z druhé strany zeměkoule a že je dobré podporovat domácí výrobce. Právě v takovém průšvihu jako nyní by bylo vhodné, abychom byli více nezávislí na okolním světě,“ míní si David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.
Podle Radka Drahného z Krkonošského národního parku by mohlo méně turistů ve vzácných partiích hor přispět k ochraně vzácného tetřívka obecného. Zatím však jde spíše o teorii. Jde o jeden z nejohroženějších druhů v celé České republice.
„Jedním z důvodů, že vymírá, je rušení turisty a skialpinisty na zimovištích a tokaništích, kdy si hledá samičku. Můžeme snad říci, že za nouzového stavu lze očekávat, že těch, kteří by je rušili, bude méně,“ připouští Drahný.
