Oblast mezi Hradcem Králové a Jaroměří bývala na konci 19. století plná cihelen. Zdejší sprašová hlína byla pro výrobu cihel ideální a cihel nebylo kvůli rozmachu městských sídel nikdy dost. Jen v osadě Svobodné Dvory západně od Hradce Králové byly takové cihelny hned tři – Morávkova, Komárkova a Společná.
Dělníci kopali hlínu ručně a už dlouhá léta byli zvyklí, že ve vrstvách spraše tu a tam najdou nějakou starou kost či jiný artefakt. Občas podobný nález předali majitelům, někdy dokonce muzejním spolkům, ale často si ho jen prohlédli a zahodili. Jenže když v Morávkově cihelně 8. dubna 1899 kopli do země, našli něco většího. Po chvíli zkoumání se ukázalo, že to, co před nimi vykukuje ze země, je kel mamuta.
Kostra mamuta srstnatého se sice nenašla celá, i tak ovšem badatelé stanovili, že jde o mladšího samce.
