Stačí si projít centrum Dvora Králové a na první pohled bude jasné, že něco není v pořádku. Počet prázdných obchůdků s cedulí „k pronájmu“ je, ve srovnání s okolními městy, nezvykle vysoký. Na hlavním náměstí T. G. Masaryka a v přilehlých ulicích je opuštěných provozoven více než dvacet. Některé jsou prázdné několik měsíců.
Není náhoda, že šestnáctitisícový Dvůr Králové obsazuje v anketě Město pro byznys, hodnotící podnikatelské podmínky v obcích, tradičně poslední místo v Královéhradeckém kraji.
Přestože ve Dvoře velmi dobře prosperuje textilní impérium Juta Jiřího Hlavatého, drobným podnikatelům v historickém centru se příliš nevede. Farmářská prodejna, obchod s elektronikou, restaurace, hudební klub. To je jen pár obětí z poslední doby.
Obchod provozuje jako koníček
Pavel Tafil provozuje v jedné z přilehlých ulic řadu let videopůjčovnu. Jako hlavní příčinu podnikatelského marasmu označuje invazi velkých obchodních řetězců.
„Problém Dvora Králové je, že má 16 tisíc obyvatel a že tu jsou snad všechny možné supermarkety, co existují. Pokud se otevře jeden market, tak by mi majitel měl dát o tisícovku menší nájem, protože mám odliv zákazníků. Dneska je centrum před Kauflandem a nikam jinam lidé chodit nepotřebují,“ upozorňuje vousatý obchodník.
„První tři měsíce v roce mám problém ušetřit na nájem. Kdybych nebyl takový blázen, který to dělá jako koníček, tak jsem už 10 let nefungoval. Kdo to dělá pro peníze, nemůže mít krám. Za velkoobchodní ceny si dnes na internetu koupíte všechno,“ míní Pavel Tafil.
Podobně to vidí Zdeněk Teichmann, který v centru Dvora Králové 25 let provozuje prodejnu s elektrospotřebiči. Odliv zákazníků v posledních letech je podle něj značný.
„Češi chodí rádi do supermarketů. Navíc všechny nemovitosti v centru jsou skoupené a podnikat v nájmu je dneska docela obtížné,“ říká jeden z nejdéle podnikajících živnostníků ve městě.
Oba muži se shodují, že malým byznysmenům nepřeje ani stávající legislativa. „Máte tady kontrolní hlášení DPH, elektronickou evidenci tržeb a spoustu nesmyslných předpisů. Vůbec si nedokážu představit, že bych dneska začal podnikat,“ dodává Zdeněk Teichmann.
Druhé největší město trutnovského regionu přitom má díky výborné poloze všechny předpoklady stát se „tygrem“ cestovního ruchu v Podkrkonoší.
Na okraji Dvora Králové sídlí nejnavštěvovanější cíl ve východních Čechách - zoologická zahrada (o nadcházející sezoně zoo čtěte zde). Její návštěvnost roste už tři roky po sobě a vloni překročila hranici 494 tisíc.
Také barokní hospitál Kuks, vzdálený 10 kilometrů, velmi dobře prosperuje. V loňském roce na prohlídku dorazilo bezmála 140 tisíc výletníků (více čtěte zde), další tisíce lidí jezdí po cyklostezce z Hradce Králové, která v Kuksu končí.
Stejně tak pohádková přehrada Les Království je v létě obsypaná lidmi. Dvůr Králové však ze stovek tisíců turistů, kteří jím každoročně projedou, mnoho nemá.
Rekonstrukce umrtvila náměstí
Nejčastějším terčem kritiky je komplikovaná doprava. Dostat se totiž systémem podivných objížděk a jednosměrek do historického centra je pro neznalého turistu nadlidský úkol.
Na náměstí lze dojet jedinou cestou, po silnici od pošty. Logický vjezd kolem kostela sv. Jana Křtitele znemožňuje jednosměrka, jednosměrná je také ulice kolem Šindelářské věže.
Kdo se na náměstí přeci jen dostane, má potíže zaparkovat. Po rekonstrukci náměstí v roce 2012 se změnila nejen roky zažitá organizace dopravy, ale ubylo také parkovacích míst. Velké záchytné parkoviště v blízkosti centra, jaké je například v Trutnově U Studny, ve Dvoře Králové chybí.
„Po opravě náměstí se tady zastavil život, centrum je mrtvé. Navíc se úplně zapomnělo na cyklisty, kteří se na náměstí ještě donedávna neměli jak dostat,“ upozorňuje Zdeněk Teichmann.
Alespoň v tomto ohledu zaznamenal Dvůr Králové nad Labem v poslední době mírný pokrok. Náměstí Republiky a Odboje od loňského podzimu propojuje koridor pro cyklisty a umožňuje tak alespoň výletníkům na kolech projet jednosměrkami do centra.
Ambici propojit nejdůležitější turistické cíle, podpořit místní podnikatele a motivovat výletníky, aby se ve městě zdrželi, má připravovaná turistická hra.
Jejím základem bude brožura s nabídkou zajímavých cílů v regionu a herním plánem. Zájemci budou sbírat nálepky za návštěvu jednotlivých míst a také za nákup služeb nebo produktů u podnikatelů zapojených do hry.
Změny v dopravě teprve připraví
Mírné oživení dvorského centra představuje nová pasáž s bankami, kancelářemi a restaurací, která propojila náměstí s historickou Valovou uličkou. Na zásadnější změny si obyvatelé a návštěvníci města budou muset počkat.
Zasáhnout do organizace dopravy na náměstí bude radnice moci až v roce 2017, kdy skončí doba udržitelnosti projektu. Starosta Jan Jarolím přiznává, že změny jsou nevyhnutelné.
„Je to veliký problém, bohužel teď s tím nemůžeme nic dělat. Máme ale rok a půl na to, abychom se zaměřili na drobnější úpravy a změny v dopravě na náměstí připravili. Otázkou je, jak vyřešit otázku parkování. Je to věc do diskuze, nikdy na to nebude jednotný názor. Já osobně nejsem příznivcem toho, aby auta parkovala po celé ploše. Náměstí by se tím trochu degradovalo,“ říká dvorský starosta.
Nastavit lepší podmínky pro podnikatele je podle něj v centru složité, město vlastní jen minimum nebytových prostor.
Přestože dostupnost náměstí je problematická, ve Dvoře chybí funkční informační systém. Na křižovatce směrem od Hostinného, která je hlavní vstupní branou do centra, kromě směrovky Tyršovo koupaliště není žádný jiný ukazatel. Po celém městě nenarazíte na ceduli „centrum“. I to by se mělo po chystané změně organizace dopravy změnit.
„Informační systém má slabiny, ale jeho změna má smysl až poté, co bude jasné, jak bude doprava v centru města vypadat,“ dodává starosta.
