Studenti ČVUT v Praze se podíleli na odlévání repliky zvonu pro Pláň.

Studenti ČVUT v Praze se podíleli na odlévání repliky zvonu pro Pláň. | foto: Jiří Pazderka

Byl to průzkum bojem, říká šéf týmu ČVUT. Pro bunkr odlili repliku zvonu

  • 1
Tým z Českého vysokého učení technického navrhl pro bunkr na Pláni na Náchodsku odvlhčení i nový zvon z betonu. Jeřáb už usadil repliku do původní šachty, návštěvníci ji uvidí o tomto víkendu 27. až 28. června. Vedoucí týmu Jiří Pazderka tvrdí, že takové repliky by mohly být dostupné pro další zájemce.

Tvůrci vystavili repliku pancéřového zvonu na podzim před Fakultou stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT) v pražských Dejvicích. Experiment vrcholil v říjnu 2019 v Jestřebích horách, když členové Spolku vojenské historie T-S 20 Pláň spolu s vědci osadili zvon v místě, kde se s ním v pěchotním srubu původně počítalo.

„Instalace naší repliky svrchní části zvonu typu AJ-S-D na pevnosti T-S 20 byl jednoznačný úspěch a motivovalo nás to k další činnosti,“ říká Jiří Pazderka z katedry konstrukcí pozemních staveb.

Potýkali jste se s těžkostmi?
Výroba prvku byla samozřejmě obtížná, formy pro betonáž byly komplikované a zčásti jednorázové. I vlastní betonáž byla problematická kvůli hutnění směsi ve vrchlíku. Byl to průzkum bojem, ale povedlo se, z velké části i díky obětavému nasazení našich studentů. Výsledný prefabrikát vykazuje vysokou kvalitu povrchu i přesnost rozměrů podle původní dokumentace z roku 1937 získané z Vojenského historického archivu při Vojenském ústředním archivu Armády ČR. Sanační zásah se ale netýká pouze vlastní repliky, ale i dalších navazujících opatření, jako je dobetonávka šachty, jde o komplexní technické řešení.

Předpokládáte, že podle zapsaného užitného vzoru bude možné repliky zvonů vyrábět sériově?
Ano, o naši repliku svrchní části je zájem i z dalších klubů. Předpokládáme výrobu dalších exemplářů, nyní nás ale přibrzdila ochranná opatření kvůli koronaviru, která znemožňovala účast studentů v laboratoři, což je pro výrobu zvonu klíčové. V současné době máme vyvinutou technologii pro výrobu replik svrchních částí zvonů typu AJ-S-D a AJ-S-N, které jsou nejčastějším typem na objektech těžkého opevnění.

Je vlhkost a zatékání největším problémem, se kterým se u předválečného opevnění setkáváte?
Pevnosti lze rozdělit do dvou skupin na těžké opevnění (TO), což jsou pěchotní sruby a tvrzové objekty, a na lehké opevnění (LO) vzor 37, vzor 36. Převážná část těžkého opevnění byla silně poškozena už za okupace v důsledku „těžby“ kovu z konstrukcí, kdy se odstřelovaly konstrukce pro vyjmutí pancéřového zvonu a vytrhávaly se střílny. Mnoho objektů TO bylo poškozeno střeleckými zkouškami wehrmachtu v letech 1939 až 1940 při přípravách na útok proti Maginotově linii ve Francii.

Bunkr na Pláni otvírá vždy koncem měsíce

První prohlídky spolek plánuje 27. a 28. června od 9 do 17 hodin. K vidění budou i RC modely tanků a železnice. Prohlídky budou v malé skupině a zatím v rouškách. Pěchotní srub T-S 20 se otvírá jednou měsíčně. Spolek ukáže repliku zvonu, po letech také osadil repliku původní vzduchotechniky v horním a částečně i dolním patře objektu. Největším tahákem bude střelecká místnost, kde vedle vzduchotechniky přibylo nově dvojče těžkých kulometů vz. 37 umístěných v kulometné lafetě. Expozice v bunkru se rozšířila o nové výstavní panely věnované výstavbě objektu a opevnění v Jestřebích horách, legiím, skupině S 21 B a poválečné armádě. Blíže o programu na webu spolku.

Naprostá většina zvonů a střílen, které ještě po válce zbyly, byly vytěženy v 50. letech. V dalších letech se na zhoršování stavu objektů TO podepsala voda a vlhkost, která byla hnacím motorem degradačních procesů v betonové konstrukci. Jde o kalcitové výluhy z betonu, průsaky v suterénu, odpadávání krycích vrstev, karbonatace betonu a biokoroze povrchových vrstev.

Liší se situace objektů lehkého opevnění?
Ano, velké množství LO bylo v letech 1939 až 1940 okupanty zcela zničeno odstřely nebo zabetonováno jako prevence před jejich použitím v případném povstání, což se týkalo zejména takzvané Pražské čáry. Zbývající byly ponechány osudu, kromě krátké epizody jejich reaktivace v letech 1944 až 1945 proti postupujícím armádám spojenců.

Část objektů LO v jižní a západní části ČR armáda reaktivovala a udržovala v 50. a 60. letech proti „imperialistickému nepříteli“. Od 70. let je už stát neudržoval. U LO se projevují poruchy typické pro dlouhodobé působení vody a vlhkosti na betonovou konstrukci: kalcitové výluhy z betonu, odpadávání krycích vrstev, koroze výztuže, karbonatace betonu, biokoroze povrchových vrstev. Na rozdíl od objektů TO ale většina dochovaných LO nebyla fyzicky poškozena, a proto je i řada v relativně dobrém stavu, alespoň z hlediska celistvosti nosných konstrukcí.

Pěchotní srub stojí pod hřebenem Jestřebích hor při silnici mezi Červeným Kostelcem a Stárkovem.

Pěchotní srub stojí pod hřebenem Jestřebích hor při silnici mezi Červeným Kostelcem a Stárkovem.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Dá se dnes věrně napodobit beton používaný ve 30. letech na opevněních, který se často zmiňuje jako velmi kvalitní?
Byl na svou dobu opravdu velmi kvalitní, v mnoha ohledech dokonce kvalitnější, než se používal na Maginotově linii ve Francii. ČVUT tehdy operativně provádělo zkoušky použitého betonu ve svých laboratořích, takže máme k dispozici originální zkušební protokoly z let 1937 až 1938 a víme o něm skoro vše. Doba se ale posunula a dnes už samozřejmě umíme vyrábět ještě mnohem kvalitnější betony.

Zkoumáte i další bunkry?
Kromě spolku Pláň spolupracujeme i s Běloveským pevnostním skanzenem v Náchodě, kde řešíme opravu omítek pevnosti N-S 84 v Náchodě, dále jsme navrhli v roce 2017 sanační zásah na pevnosti R-S 74 v Orlických horách, šlo o odstranění vlhkosti v suterénu. Letos na jaře jsme měli řešit sanace na pevnostech Bouda a Stachelberg, ale kvůli koronaviru jsme to museli odložit. Vedle toho naše fakulta loni získala od ministerstva obrany i dvě vlastní malé pevnosti vzor 37 na Lounsku, na kterých provádíme dlouhodobá měření.

21. června 2020