V lize září, nároďák odmítli. Trenéři tlačí, ať hrajeme se zraněním, říká Sičák

Jan Hlaváč z Linköpingu dal v sobotu ve švédské hokejové lize gól a na další nahrál. Jakub Klepiš v neděli skóroval za Omsk v zápase KHL. A Vladimír Sičák řídil vítkovickou obranu ve 22. kole extraligy na Slavii. Přesto se všichni tři omluvili z účasti na reprezentačním turnaji Karjala Cup.

Jakub Klepiš válel za Omsk, z reprezentace se však omluvil | foto: Vladimir Kazionov

Sičák hrál v neděli na Slavii přímo před zraky kouče Vladimíra Růžičky, jenž kromě Pražanů vede i reprezentaci.

"Trošku jsem se bál, co mi na omluvenku řekne, protože vím, že on zanevře na hráče, kteří se na pozvání vykašlou. Tak jsem se mu snažil dovolat a vysvětlit situaci. Že jsem zraněný, ale v týmu hrát musím. Telefon mi nepoložil, takže doufám, že to pochopil," věřil zadák, který byl dvakrát vybrán do týmu pro mistrovství světa a z toho se ani jednou nevešel do konečné nominace.

Zápas na Slavii odehrál Sičák s naštípnutým prstem na pravé ruce, na němž měl speciální dlahu. K tomu se o víkendu přidaly i střevní potíže. "Už je mi devětadvacet. Kdybych byl mladší, třeba se s tím poperu. Ale ono to nejde, stejně bych pak nebyl v reprezentaci nic platný," uvedl nejproduktivnější obránce extraligy.

Podobný případ se týká i Jakuba Klepiše. Ten nastupoval za Omsk s poraněnými zády. "Hrál pod injekcemi, domluvili jsme se, že mu teď dáme pauzu na doléčení," uvedl Josef Jandač, asistent trenéra Růžičky.

Nahradit měl Klepiše útočník Jan Hlaváč z Linköpingu. I on se ovšem omluvil, přestože o víkendu hrál švédskou ligu. Údajně z rodinných důvodů. "O co přesně jde, sami nevíme. S námi ani nemluvil, poslal jen omluvenku na hokejový svaz," upozornil Jandač.

Proč to v lize jde a v reprezentaci ne?

Matematika je jednoduchá. V seriálu turnajů Euro Hockey Tour si hokejisté nevydělají prakticky nic, kdežto kluby hráčům posílají gáži v řádu statisíců měsíčně. Proto si mohou spíš dupnout. "Trenéři trochu tlačí, abychom hráli se zraněními," tvrdil Sičák. "Chápu to, platí nás kluby. Jednou se ale doléčit musíme."

Omluvený Sičák

K naštíplému prstu se přidala střevní viróza

"Pánové, pozor!" hlásil novinářům rozverně Vladimír Sičák po nedělním zápase Vítkovic na Slavii. "O víkendu jsem dostal střevní virózu. Celou noc a den jsem měl průjmy." Obránce Vítkovic odehrál v Praze solidní zápas, byl jedním z klíčových mužů výběru Aloise Hadamczika. Den předtím se přitom omluvil z reprezentačního Karjala Cupu ve Finsku kvůli naštípnutému prstu na pravé ruce.

Povězte, proč to v lize jde a v reprezentaci ne?
S tím prstem se nedá moc hrát, bolí mě to a ve Vítkovicích dostávám před zápasem injekce. Nechodím na tréninky. A ani jsem se necítil, že bych mohl v nároďáku něco pořádného odvést.

Nosíte speciální dlahu?
Něco tam mám, ale když vám píchnou injekci, tak nic necítíte ani v rukavici.

Zraněný prst přitom máte už víc než dva týdny. Nešlo se z národního mužstva omluvit dřív?
Deset dní před tím, než byla nominace hotová, mi volal asistent Pepa Jandač. Říkal jsem mu, že uvidím. Že je to sice prasklé, ale může se to zlepšit. Teď v pátek jsem ale byl na rentgenu a nezlepšilo se nic. Takže jsem se rozhodl, že to nemá cenu.

Jak se vám hrálo na Slavii, když vás kromě naštípnutého prstu trápily i střevní potíže?
Dost naprd. Ale trenéři mi řekli: Je to poslední zápas před pauzou, kdybys měl natažený sval, tak je to něco jiného, ale se zlomeným prstem hrát můžeš. Trošku tlačili. Platí mě klub, tak to chápu. Snad to teď doléčím a všechno bude v pohodě.

Takže jste se těšil na pauzu...
Na sto procent mi pomůže. Vezmu si aspoň čtyři dny volno kvůli tomu žaludku, zajdu do posilovny nabrat sílu. Když je rozjetá extraliga, tak na to není tolik času.