„Dva roky jsem pozvánku nedostal. Nabíjí mě, že jsem tady,“ řekl Zámorský. „Docela výrazně se to tady obměnilo. Když jsem tu byl poprvé, bylo tady spousta starších hráčů. Teď tu jsou spíš moji vrstevníci.“
Šestadvacetiletý bek z Hradce Králové trefně vystihl, s čím se potýká Miloš Říha. Žádný osvěžující průvan v defenzivě nenastal.
Reprezentační kouč podobně jako jeho předchůdce Jandač musel povolat především prověřené zadáky z KHL, v extraligových obranách se nejmarkantněji projevuje absence talentovaných jinochů.
„Nasadit mladého útočníka je snadnější než dostat mezi šest hrajících beků kluka, který ještě dělá chyby,“ podotkl hokejový expert Milan Antoš.
„Nominací jsme chtěli vyprovokovat kluky od nás, aby se snažili,“ pronesl Říha.
Za provokaci by se naopak dala považovat ignorace Zámorského. Se 16 body (5+11) je čtvrtý nejproduktivnější hráč celé soutěže. „Všechno to vyplývá ze systému, který se v Hradci nastolil. Pět lidí dopředu, pět lidí dozadu,“ líčí zlínský odchovanec. „I jako bek mám hodně volnosti. Ataky důvěry, hraju klíčové momenty.“
Petr Zámorský z Hradce Králové oslavuje vítězný gól.
Jeho kariéra je jako sinusoida, která začíná nabírat směr vzhůru. V roce 2014 se blýskl na světovém šampionátu jako nadějný bek, o rok později přešlapoval před slavobránou NHL. Do prvního týmu New York Rangers nenakoukl a po kratičké anabázi na farmě se vrátil do švédského Örebro, kde mu loni na jaře neprodloužili smlouvu.
Když pohořel v mátožné Spartě, sáhl po něm hradecký Mountfield, kde válí. I proto šanci opět dostane v národním týmu. „Vsadím na nejstarších šest beků,“ tvrdí Říha. A Zámorský mezi ně patří.
