Znovu je to tady, Crosbyho opět trápí dávné potíže.„Po pátečním tréninku jsem byl nějaký potlučený a v sobotu ráno se necítil dobře. Bolela mě hlava. Teď už je to lepší,“ popsal Crosby v úterý svůj stav novinářům.
Nad jeho návratem přesto visí velký otazník. Otřesy mozku jsou pro hokejisty v posledních letech největším strašákem. Když máte zlomenou ruku, dáte si pár týdnů pohov a můžete zpět na led. Ne, takhle to s poraněním hlavy nefunguje. Při nich jsou hráč i klub neustále v nejistotě. U některých jedinců trvá klid několik dnů, u jiných týdny, měsíce.
Mozek mi drtily pytle cementu
Před nedávnem detailně popsala své pocity z nevyzpytatelného zranění další hvězda soutěže, kapitán Colorada Gabriel Landeskog. Ten si v minulé sezoně vytrpěl podobné bolesti jako dříve Crosby. „Když jsem se druhý den probudil v hotelu, šíleně mi třeštila hlava. Jako by lebku drtily dva pytle cementu. Když mi zazvonil budík, málem mě to zabilo, ten zvuk byl naprosto nesnesitelný,“ popisoval Landeskog, jenž po tvrdé srážce s útočníkem Sharks Joem Thorntonem vynechal několik utkání minulé sezony. „Hned jsem chtěl zavolat trenérovi, ale světlo z displeje bylo tak silné, že jsem málem omdlel. Jak se asi cítí hráč, kterých takových zranění vytrpěl několik?“ ptal se sám sebe švédský útočník.
Jako by prozíravě narážel právě na Crosbyho. Rodák z Cole Harbour má s poraněním hlavy přetrvávající zkušenosti.
Veškeré patálie začaly první lednový den roku 2011. Jen pár hodin po silvestru se v rámci Winter Classic střetly Pittsburgh s Washingtonem. Capitals zvítězili 3:1, výsledek zápasu však zastínily zprávy o zranění Crosbyho, kterého těsně před koncem druhé třetiny poslal k ledu urostlý David Steckel. Pár dnů nato si na kapitána Penguins počíhal i zadák Tampy Victor Hedman.
Dva drsné údery v krátkém sledu znamenaly pohromu. Produktivní centr i přes několik pokusů o návrat nakonec chyběl až do konce listopadu. Návrat měl ale velkolepý. Čtyřmi body zničil Islanders, vyhráno ale neměl. Nepříjemné bolesti hlavy se znovu vracely. Ty si nakonec vynutily další pauzu. Dlouhé čekání tak skončilo až v březnu následujícího roku.
„Bylo to hodně těžké období. Občas mě napadaly i myšlenky, jestli se vůbec ještě někdy vrátím na led,“ popsal Crosby své pocity.
Vrátil. V následujících sezonách kromě nepříjemného zranění čelisti téměř nechyběl. Navíc během úspěšné pětiletky vyhrál svoji druhou olympiádu, mistrovství světa, Světový pohár a další Stanley Cup.
Kde by byl, kdyby...
U sportu to občas svádí se takhle ptát. Coby, kdyby. Sami čeští fanoušci to často dělají: Kolik by teď měl hvězdný Jaromír Jágr na svém kontě kanadských bodů, kdyby před lety neodešel hrát do Ruska. Odpovědí je zřejmě víc, tu správnou se jen těžko dozvíme. Podobně se často ptají ale i ti kanadští. Jen se týká jiné hvězdy. Jak by si teď vedl Sidney Crosby, kdyby neměl dlouhodobé potíže s otřesy mozku?
Devětadvacetiletý útočník už teď patří k nejlepším hokejistům historie. Při své dlouhodobé absenci vynechal 113 utkání. To je dost.
Crosbymu v té době bylo 24 let a v těch je v dnešní době řada útočníků na samotném herním vrcholu. Na něm byl i Crosby. V 2010/2011 stihl do ledna v pouhých 41 utkáních nasázet 66 bodů a ostatní hráči jen marně stíhali hvězdného útočníka. Nevyzpytatelné zranění ho ale obralo o další individuální a zřejmě i týmové trofeje.
„Nikdy jsem ani nepomyslel, o co jsem přišel. Ničila mě ta nejistota. Pár dní jsem se cítil skvěle. Byl jsem si zabruslit, druhý den jsem vstal, šel se proběhnout a příznaky byly zpět. To bylo hrozné,“ vzpomíná Crosby.
Teď on, vedení Pittsburghu a nakonec i NHL můžou jen doufat, že tentokrát bude absence hvězdného útočníka o poznání kratší. Prestiž NHL by totiž jeho ztrátou opravdu hodně utrpěla.
