„Udržuju se ve formě,“ vzkázal naposledy webu The Athletic. Poslední zápas odehrál ve Stanley Cupu za Washington a od té doby jako by úplně odešel ze scény.
„Bavíme se s mým agentem Patem Brissonem. Nikam nespěchám. Snažíme se najít to správné místo, tu pravou pozici, aby to bylo dobré pro všechny,“ tvrdí Ilja Kovalčuk.
Týmy jsou opatrné. Jeho loňská sezona po návratu za moře nebyla nijak oslnivá. Nejprve se spálilo Los Angeles s podpisem vysoké šestimilionové smlouvy. Rus ve výsledku skoro nebodoval a v Kalifornii končil jako nejdražší náhradník na tribuně, anebo člen čtvrté formace.
Kings se raději už v prosinci rozhodli pro radikální řez a narychlo se s Kovalčukem rozešli. Už ve druhém roce tříletého lukrativního kontraktu. Praváka s výbornou střelou švihem vysvobodil až telefonát z Montrealu.
Poslední šance v říši hokeje
Canadiens to s ním zkusili pod podmínkou nízké výplaty 700 tisíc dolarů. Někdejší majitel Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce souhlasil, neboť ho poháněla touha vyhrát Stanley Cup.
„Byl jsem překvapený, že ho podepsalo už Los Angeles a ještě na tři roky. Pochopil bych kratší smlouvu, jenže výše a délka kontraktu napovídaly, že by měl za Kings střílet 30 gólů za sezonu. Hned mě napadlo, že to není dobrý podpis a celou dobu tam nevydrží. Ačkoliv nehrál špatně,“ hodnotí jeden z nejlepších českých střelců v NHL Radim Vrbata.
V první sezoně udělal Kovalčuk 34 bodů a dal 16 gólů. V té druhé už se to nepotkalo, ačkoliv kolem sebe měl Kopitara i Toffoliho.
Až u Canadiens prokázal náznaky zlepšené formy a zazářil 13 body (6+7) z 22 utkání. Washington seznal, že by se mu do přesilovek k Ovečkinovi zručný hráč náramně hodil. Přestože se mu Kovalčuk snažil nejednou nabíjet na gól z jeho kanceláře na kruzích, nebyl už tak dominantní.
Od vypadnutí Capitals a ukončení sezony je kolem jindy hlučného Rusa naprosté ticho.
Kovalčuk však sní dál. Chce za každou cenu Stanley Cup. Je dokonce znovu ochotný přistoupit na nižší gáži, jen aby mohl příští léto políbit stříbrný pohár přímo na ledě.
„Je to samozřejmě pořád kvalitní hráč, ale dnešní NHL je zejména o mladších hráčích. Situace s platovým stropem je u některých týmů napjatá a umím si představit, že manažeři teď volají do mužstev, kde mají ještě volné peníze, aby se pokusili vytrejdovat některé drahé hráče. Když se tohle podaří, teprve pak by se mohlo otevřít okénko pro Kovalčuka,“ říká Vrbata.
Týmy momentálně vědí, že ruský veterán už není střelcem zvládajícím 40 gólů za sezonu. A také si dobře pamatují, kterak utekl navzdory vysoké gáži z New Jersey Devils do Petrohradu.
„To mu samozřejmě také nepomůže a ani si neumím představit, že by tam znovu podepsal potom, jak už tam jednu smlouvu zrušil,“ souhlasí Vrbata. „Na druhou stranu je to výborný hráč a to, co se stalo v New Jersey, byla nejspíš záležitost obou stran.“
Rozehrát se v KHL? Nikdy!
Zákulisně se mluví o Kovalčukově návratu do Montrealu, kde mu bylo sportovně i lidsky dobře. Tamní frenetičtí fanoušci ho na jeho instagramovém účtu horečně přemlouvají, aby tu zakotvil. Kovalčuk se zase vyznal, že tohle angažmá bylo jednou z jeho nejlepších štací, imponovalo mu vnímání hokeje jako náboženství.
„To byly skvělé časy. Montreal pro mě udělal moc a já jsem za to strašně vděčný. Dali mi znovu šanci hrát,“ rozpovídal se sedmatřicetiletý Rus.
Přestupy NHL: Kovalčuk k Ovečkinovi |
A leccos naznačuje i kompliment přímo od generálního manažera Canadiens Marca Bergevina. „Ilja nebere hokej jako práci, ale chce mít radost ze hry. Kdybych vám o něm měl říct jednu jedinou věc, tak povím, že tenhle chlap hru prostě miluje.“
V Montrealu si jej dokáže představit i Vrbata. „Tam se mu vážně dařilo a zaznamenal jsem, že měli jakousi předběžnou dohodu, že se vrátí. Ale jestli ho někdo bude podepisovat, ať už to budou Canadiens, nebo ne, bude to za minimální plat, jako má teď Marleau v San Jose a Joe Thornton v Torontu,“ soudí.
Kovalčuk si na dobrý tým chce počkat - a stejně tak i manažeři týmů NHL nespěchají, protože je tu až moc neznámých. Platový strop je zakonzervovaný a není jasné, o kolik bude vyšší po skončení následující sezony. Na trhu je stále dost kvalitních a mladších hráčů čekajících na vhodnou příležitost. A zatřetí se příští rok uskuteční rozšiřovací draft, na nějž guvernéři klubů budou muset reagovat a dobře si promyslet, koho a za kolik si v týmu nechají.
„Pro kohokoliv staršího je teď o mnoho těžší získat smlouvu. Pokud ho někdo bude chtít, rozhodně to budou mladší týmy hledající zkušenějšího a staršího hráče do kabiny. Léta nezastavíte a forma také odchází a já si nemyslím, že ještě nastřílí 25 až 30 gólů. Nemáme přesný termín startu NHL ani kempů. Dostat se v takovém případě do ideální formy je pro starší borce hrozně těžké,“ zamýšlí se Radim Vrbata.
Levé křídlo posiluje a polyká tréninkové dávky doma. A nějaké herní vytížení? V Rusku prý ne. Ani jako přechodné pracoviště na rozehrání, ani jako stálá práce. „Nechci tam hrát do prosince a pak odejít. Cítím, že by to nebylo správné. Týmy potřebují obehrát své nejlepší hráče a připravit je na play off. Takže strávím čas s dětmi, rodinou, tréninkem a připravím se na sezonu v NHL,“ dodal.
A pak bude muset doufat, že na svou poslední šanci najde místo v týmu s nejvyššími ambicemi.