Boston tehdy ztratil vedení v sérii 3:0 a do finále Východní konference šla nakonec Philadelphia, přesto byl Savardův gól jedním z nejsilnějších momentů tehdejšího play-off. Technický útočník se na led vrátil po dvou měsících. Začátkem března 2010 totiž schytal až kriminální zákrok do hlavy od útočníka Penguins Matta Cooka. Diagnóza? Otřes mozku, pátý v kariéře.
„Byl jsem mimo, totálně. Studenej,“ vzpomíná Savard na osudový moment.
„Celý měsíc potom jsem byl neuvěřitelně podrážděný. Fungoval jsem pouze v noci. Spal jsem od pěti od rána do desíti večer. Cítil jsem se jako zombie. Nechtěl jsem s nikým mluvit. Každému jsem se stranil, i lidem, kteří mi chtěli pomoci. Bylo to složité období,“ říká ve zpovědi pro deník Boston Globe.
Štval ho i fakt, že Cooke, i přes několik zákeřných zákroků v minulosti, nepochopitelně vyvázl bez trestu.
„Ozval se mi. Neměl jsem náladu s ním ten večer mluvit. Byl jsem úplně mimo. Pak už jsem o něm neslyšel,“ říká Savard.
Po frustrovaných týdnech v bolestech se na led vrátil. Chtěl pomoci. Bostonu se zranil David Krejčí, a tak na ledě dostal velký prostor. Fyzicky ale nestačil a historickému comebacku Flyers nedokázal zabránit. Přesto ten gól byl pro Savarda dočasným vítězstvím.
„Rozhodnout takhle v prodloužení v play-off ihned po návratu bylo neskutečné. Zvlášť po tom čím jsem si předtím prošel,“ připomíná Savard. Po Cookově zákeřnosti bylo ale jasné, že se jeho kariéra chýlí ke konci. Stačila jediná další rána do hlavy.
Savard v následující sezoně odehrál pouze 23 utkání. Poslední zápas přišel 22. ledna 2011. Technického útočníka u mantinelu dohrál obránce Colorada Matt Hunwick. Savard se složil na kolena a začal se svíjet v bolestech. „Viděl jsem jen tmu,“ vzpomíná.
Za Savardem rychle přispěchal klubový lékař Don Del Negro a snažil se mu pomoci. „Umírám. Nic nevidím,“ křičel. Měl otevřené oči, ale neviděl, co se kolem něj odehrává. Do kabiny se dostal jen za pomoci spoluhráčů.
Na led NHL se už nikdy nevrátil.
„Navštívil jsem deset specialistů a devět z nich mi řeklo, že to už nemá dál smysl pokoušet,“ přiznal. Bolesti hlavy, ztráty paměti, problémy se zrakem a závratě a deprese už byly příliš silné. Nechtěl se trápit dál, a tak v 33 letech na vrcholu své kariéry skončil.
„Pořád jsem ve věku, kdy bych klidně mohl dál hrát v NHL,“ mrzí Savarda ještě dnes. Teoreticky by i mohl. V New Jersey mu stále dobíhá platný kontrakt, který uzavřel s Bostonem 1. prosince 2009. Jenže síla chybí a ani zdravotní stav stále není na 100 procent. „Lepší se to, ale občas mám stále výpadky paměti,“ přiznává.
Milovaný hokej ale zcela neopustil. V 39 letech se stal hlavním trenérem v Peterborough.
Těžké zranění hlavy mu změnilo život. Stal se členem kanadského centra pro výzkum lidského mozku a neskrývaně doufá, že jeho problémy jednou ustanou úplně. „Může to trvat dlouho, ale takové případy jsou,“ doufá bývalá hvězda NHL.
Savard zároveň přislíbil darovat po smrti svůj mozek na výzkum. Chce pomoci dalším...
