„I mě samotného to překvapilo. Vždyť v extralize jsem byl teprve druhý rok a nemám vlastně žádnou reprezentační zkušenost,“ přiznal Rittich, který po přestupu z tehdy prvoligové Jihlavy za Mladou Boleslav odchytal jedenasedmdesát utkání v základní části a deset v play-off.
„Ale kdo neriskuje, ten nic nezíská. Chci zkusit, jaký je život za oceánem,“ plánoval.
Premiéru v NHL pokazila inkasovaná branka a porážka
Mladý brankář, jehož otec dlouhé roky brázdil extraligový led jako čárový rozhodčí, vyrazil do Ameriky s jasným plánem. „Věděl jsem, že začnu na farmě. To bylo jasné, když ‚nahoře‘ podepsali dva velice kvalitní gólmani,“ zmiňuje zkušenější kolegy Briana Elliota a Chada Johnsona. „Ale říkal jsem si, že se budu snažit, abych na farmě odchytal co nejvíce zápasů. A třeba si řekl o šanci v NHL, která bohudík přišla,“ těší ho.
Na začátku dubna, v posledním utkání základní části, v němž se Calgary představilo na ledě San José, Rittich naskočil na poslední třetinu. „Bylo to super. Uvědomoval jsem si, kolik práce za tím bylo a jaké úsilí jsem musel vynaložit, aby se to povedlo,“ tvrdí.
David Rittich
|
Při své premiéře v NHL měl dost práce: soupeři na něj vyslali deset střel. Překonat ho dokázal jediný muž, Daniel O’Regan, pro kterého to byla první trefa ve slavné soutěži. „Samozřejmě by bylo lepší, kdybych za prvé nedostal ten gól a za druhé kdybychom vyhráli,“ usmívá se Rittich. „I kluci by měli lepší náladu.“
Na druhou stranu, výsledek utkání, v němž domácí Sharks zvítězili 4:1, nebyl nijak klíčový. „V podstatě o nic nešlo. Play-off mělo Calgary jisté mnohem dřív a už bylo jasné i to, na kterého soupeře se jde,“ připouští Rittich. „Na druhou stranu jsem byl rád, že jsem nastoupil. A radost měli i moji blízcí.“
Vyzkoušet si atmosféru nejprestižnější hokejové soutěže světa bylo krásným zážitkem. Ale nebylo to zadarmo. Naopak, Rittich během celé sezony strávené na farmě v kalifornském Stocktonu přesvědčoval o svých kvalitách. V soutěži, ve které padá spousta branek, hned pětkrát vychytal čisté konto!
A také další statistiky: průměr 2,27 branky na utkání a úspěšnost 92,4 procenta ukazovaly, že v Calgary vsadili správně. Český brankář na farmě předčil i svého kolegu Jona Gilliese.
Nebylo tak divu, že se po sezoně dočkal pochvalných slov. „Při výstupních prohlídkách a týmových mítincích nám říkali, co si myslí o sezoně a co by si případně přáli zlepšit. A pro mě ty výstupy snad ani nemohly být lepší. Všichni mě chválili,“ usmívá se Rittich.
„Od manažerů Stocktonu přes trenéry. A nakonec volal i Brad Treliving, což je manažer Calgary,“ upřesňuje. „Od nikoho jsem přitom na sebe neslyšel snad jediné špatné slovo. Co se týká výkonu na ledě, nebo i chování v kabině. Takže to bylo parádní,“ těší ho.
A jak svou premiérovou sezonu v zámoří hodnotí on sám? S pokorou. „Z osobního hlediska si myslím, že byla celkem slušná. I když... Určitě nikdy nemůžeme být úplně spokojení. Protože vždy můžeme udělat něco lépe,“ má jasno Rittich. „Ale na to, že to byla má první zkušenost se severoamerickým hokejem, tak to nebylo až tak špatné. Mám z toho dobrý pocit.“
S angličtinou mu pomáhal český spoluhráč Přibyl
Pobyt v Americe jihlavskému rodákovi prospěl i po stránce osobní. Dokázal se zásadním způsobem zlepšit v angličtině. „V začátcích mi hodně pomohl Daniel Přibyl, který uměl anglicky parádně. Takže mě učil. A já jsem hodně okoukával,“ zmiňuje svého českého spoluhráče. „Teď už se domluvím, komunikuji normálně. I rozhovory už jsem rozdával,“ pochvaluje si.
„Ale člověk se furt učí. Myslím, že ještě nějakou lekci angličtiny budu potřebovat. Není to tak, že bych uměl stoprocentně, povídal si se všemi anglicky. Takovou slovní zásobu ještě nemám,“ připouští. „Ale jinak si myslím, že je to na docela dobré úrovni.“
Během dosavadního působení v Severní Americe Rittich prožil měsíc a půl v Kanadě a dalších šest měsíců v USA. „Calgary je nádherné město. Sice je v něm zima, ale na to si člověk brzy zvykne,“ zmiňuje centrum kanadské provincie Alberta. „Líbilo se mi tam, bylo se vždy kam podívat. Krásné je okolí, kde je olympijské centrum se skokanskými můstky. Ale parádní vyžití je i v centru, kde je spousta parků, kam se může člověk jít projít.“
Naopak kalifornský Stockton ho příliš neokouzlil. „Nechtěl bych to moc komentovat, protože jsme měli výborné fanoušky a já bych je nerad urazil tím, že řeknu něco špatného na jejich město,“ omlouvá se Rittich.
„Beru to tak, že místo kousek za Stocktonem, kde jsme s přítelkyní žili, bylo super. Nádherný je i zimák,“ prozrazuje. „Ale dál bych to raději nerozebíral, protože samotné město nepatří k těm lepším v Americe,“ má jasno. „Ostatně, je to místo s jednou z nejvyšších kriminalit v USA. Takže to mělo své mouchy,“ připouští. „Ale já tam nebyl proto, abych hodnotil město. Já jsem tam byl hrát hokej,“ říká.
Že přesun z Calgary do dva tisíce kilometrů vzdáleného Stocktonu může být cestou do zcela odlišného světa, dokazuje i Rittichova vzpomínka. „Když jsem z Calgary odlétal do Stocktonu, v Albertě sněžilo a v Kalifornii bylo asi 35 stupňů. Takže to byl docela šok,“ usmívá se. „Ale je fakt, že letos byla v Kalifornii největší zima za posledních padesát let. Takže jsem si zase zkrátka vybral,“ směje se.
Při baráži o extraligu na dálku fandil Jihlavě„Bylo by hezké zachytat si extraligu v Jihlavě. Před těmi skvělými fanoušky, kteří zde jsou,“ zasní se za chvíli hokejový brankář David Rittich. Ale hned vzápětí se vrací do reality a dodává: „Upřímně? Tuto variantu jsem neřešil. Stejně jako jakoukoliv variantu mého návratu do Čech,“ tvrdí čtyřiadvacetiletý odchovanec Dukly. „Momentálně s panem Spálenkou řešíme jen Ameriku,“ zmiňuje uznávaného hokejového agenta.    David Rittich ještě coby brankář Jihlavy. To však neznamená, že by na mateřský klub zapomněl. Ani náhodou! Důkazem je jeho odpověď na otázku, zda letos sledoval úspěšnou cestu Dukly za návratem do nejvyšší soutěže. „To si pište, že jsem sledoval,“ směje se. „Přece jenom, Jihlava mě vychovala. A byl bych trochu sobec, kdybych po dvou letech strávených v Mladé Boleslavi na Duklu úplně zapomněl,“ má jasno. Utkání základní části a play-off WSM Ligy sledoval jen pomocí textového onlajnu, ale z baráže o extraligu si nenechal ujít videopřenos. „Nepropásl jsem ani jeden zápas, myslím si. Sledoval jsem to poctivě,“ hlásí. „Klukům jsem to moc přál a fandil jim,“ tvrdí. Žádnou nervozitu však prý nepociťoval. „Já jsem jim věřil. A oni to zvládli,“ těší ho. „Navíc nervózní by mohli být jen oni, já to neovlivním. Museli si to uhrát sami.“ S Duklou zůstává Rittich v kontaktu i nyní: během letní přípravy se totiž zapojil do tréninku s jihlavskými brankáři, pod vedením trojice trenérů Petr Jaroš, Jan Dršata, Roman Peschout. „Kluci mají super tréninky, dělají to už dlouhé roky,“ říká Rittich. „A snad mi dovolí jít s nimi i na led.“ |
