Letos jste vyhrál potřetí titul s Pardubicemi, jak to prožíváte?
Prožívám to stejně jako ten první. I když vlastně ne. U toho prvního jsem ještě neměl takovou roli v týmu, tak jsem si to tolik neužil. Ale u dvou posledních, kdy jsem hrál v první lajně, jsem si to užil opravdu hodně.
Vy už jste třetí sezonu v mistrovských Pardubicích kapitánem, jste tedy považován za lídra. Jaké to pro vás je?
Pozice to není jednoduchá. Mužstvo spoléhá, že já nebo obecně první pětka vstřelí nějaké góly. Ale už jsem se s tím naučil pracovat.
Je na vás vyvíjen větší tlak?
Třeba od trenérů bych neřekl. Trochu ho ale možná cítím od mužstva, které od nás očekává, že bychom měli být tahouny. Jinak na nás tlak nikdo nevyvíjí.
Jste přísný kapitán, nebo se k hráčům chováte stejně, jako když jste kapitánem nebyl?
Snažím se být stejný. Nevnímám to tak, že bych měl v mužstvu jinou pozici a měl se ke spoluhráčům chovat jinak. Maximálně mám prostor řešit nějaké věci s trenérem či manažerem a následně to přetlumočit v kabině, jinak to ale v ničem neobvyklé není.
Přesto ale možná i drobné tlumočení bylo ku prospěchu. Vždyť po dobu vaší role kapitána jste dvakrát vyhráli titul a jednou skončili bronzoví. Myslíte, že na tom něco je?
Nemyslím si. Podle mě bylo podstatné to, že mužstvo bylo kvalitní a každý si uvědomil, jakou má úlohu v týmu.
Po zisku třetího vašeho titulu v Pardubicích vám skončila sezona. Měl jste čas na odpočinek?
Měl jsem čtyři dny volna. Pak jsem se hlásil v Brně na srazu české reprezentace. Takže takové pohodové krátké volno.
Říkáte čtyři dny, přece jen po těch mnoha hokejových kolech to je dost málo času.
Já jsem v podstatě neměl čas ani v průběhu sezony. Hráli jsme třikrát týdně, takže jsem si na to zvykl. A teď necítím, že by mi čtyři dny nestačily.
Měl jste čas po dobu svého volna navštívit svoji rodnou Vysočinu?
To jsem neměl. Jenom rodiče navštívili naše zápasy v Pardubicích.
Odcházíte společně s Janem Kolářem do KHL, kde budete válčit za Nižněkamsk. Cítíte v této soutěži velké šance?
Je to úplně jiná liga, tak jsem zvědavý, jak se s tím popereme.
Vzhledem k tomu, že klub HC Lev bude hrát zápasy v Praze, bez návštěvy Česka byste se neobešel. Bude to pro vás atraktivní?
Pokud tam budeme, tak ano. Na ten zápas se budu těšit, protože budu mít možnost nahlédnout znovu do Čech. Ale na takové duely se nijak speciálně nepřipravuji.
Co váš bratr Martin, běžec na lyžích, měli jste vůbec čas se sejít?
Brácha lítá po světě, takže nemá čas, ale na dva zápasy play-off, když jsme hráli v Liberci, se přijel podívat.
A jinak jste v kontaktu alespoň třeba telefonicky?
Ano. Kvůli sportu na sebe ale nemáme čas.
Nyní ukončil sezonu závodem na Kamčatce, kde jel dálkový lauf na 60 km. Vyprávěl vám zážitky, které si odtud přivezl?
Něco mi říkal, ale hlavně jsem četl v novinách, že se mu tam líbilo a že to bylo výborné.
Kvůli nedostatku času ani nemůžete navštívit jeho závody, že ne?
To opravdu ne. Pár let dozadu jsem ho viděl na Zlaté lyži, ale teď na to kvůli hokeji není čas. Jenom v televizi se vždycky podívám.
Když se díváte na svého bratra v televizi, prožíváte to?
Samozřejmě. Jakmile jede na mistrovství světa či olympiádě, tak jsem nasáčkovaný u televize a pořád sleduji, kde zrovna je. Takže to prožívám opravdu hodně.
Sledujete ho sám, nebo s rodinou?
Manželka se kouká taky. A když jsme zrovna na návštěvě u rodičů, tak to sledujeme s nimi.
Před hokejovým mistrovstvím světa ve Švédsku a Finsku jste vyhráli sérii Euro Hockey Tour, co to pro vás znamená?
Nešli jsme do toho s tím, že když ji nevyhrajeme, tak bude konec světa. Ale pochopitelně jsme šli do každého zápasu s tím, že ho chceme vyhrát. Je to pro nás taková příprava na MS, kde se každý chce ukázat v co nejlepším světle.
Myslíte, že jste na trenéra Hadamczika udělal dobrý dojem?
Tak to se uvidí. Zatím v reprezentaci jsem a trenér se mnou počítá dál, což mě těší.
Tento prestižní seriál Česká republika vyhrála naposledy před čtrnácti lety. Jste rád, že jste u toho letos mohl být?
Samozřejmě. A netěší mě jen to, že jsme turnaj vyhráli, ale také že mohu být součástí týmu. Nicméně zvýšenou motivaci jsem neměl.
Poslední dvě utkání Euro Hockey Tour jste hrál s Petrem Průchou, byla to jen zkouška, nebo s ním budete hrát na mistrovství světa?
Tohle je otázka spíše na trenéra. Ale s Petrem se mi hraje dobře a uvidíme, jak trenér poskládá pětky. Nechám se překvapit.
A vůbec, jak se těšíte na světový šampionát?
Těším se hodně. Už jsem byl v Německu a minulý rok na Slovensku, ale bohužel jsem se nedostal na soupisku. Letos uvidíme, jak to bude. Ale jedu tam s tím, že přijmu jakoukoliv roli v týmu.
Jaké vidíte šance českého týmu?
Já doufám, že budou vysoké. Není třeba si nic nalhávat, chceme se dostat co nejvýš.
Vy jste vyhrál s Českou republikou MS 2010, když si na to vzpomenete, vybaví se vám zážitky?
Takové vzpomínky člověku jen tak z hlavy nevypadnou. Ale teď už se na to nebude myslet. V týmu je spousta nových hráčů a přemýšlet nad tím, co bylo před dvěma lety, by nás dovedlo do záhuby.
Chybět bude Jaromír Jágr, cítíte velkou ztrátu v kádru, nebo myslíte, že ho nové tváře nahradí?
Je to obrovská ztráta, protože Jarda je nejlepší hokejista české historie. Nicméně teď tam budou noví hráči, kteří se ho budou snažit nahradit, a věřím, že mužstvo je složené natolik dobře, že ho útočením i bráněním dorovná.
Myslíte, že by jím mohl být třeba zkušený Petr Nedvěd? I když se kvalitám Jágra asi úplně rovnat nebude.
Neřekl bych, že nerovnat. Petr má za sebou kariéru výbornou, ale samozřejmě Jarda je větší jméno. Přesto Petr odehrál letošní sezonu fantasticky a klidně si myslím, že by ho svými góly mohl na MS dorovnat.
Na sever letíte jako jediný hokejista z Pardubic. Nemrzí vás, že s vámi nejede z mistrovského kádru ještě někdo?
A tak nemrzí. Jako byl bych radši, kdyby tam někdo byl, ale takhle na to koukat nejde. Zkrátka trenér chtěl jiné hráče a s tím se nedá nic dělat.
