"Beru to prestižně. Vždyť to bude první příležitost, kdy budu na šampionátu od začátku," říkal včera večer v rozhovoru pro MF DNES.
Zatím totiž nastoupil na mistrovství jen jednou, v roce 1998 přiletěl do Švýcarska a získal bronz.
Patriku, start vám musel povolit klub. Byly nějaké problémy?
Hned po vyřazení (New Jersey vypadlo s New York Rangers) jsem měl chuť do reprezentace jít, ale potřeboval jsem projít lékařskou prohlídkou. Tu jsme měli dnes. Jakmile dopadla dobře, šel jsem za manažerem, abych ho požádal o povolení hrát na mistrovství. A on nedělal problémy. To mě samotného překvapilo!
Proč? Vždyť v týmu jste dlouho, máte výtečnou pozici...
Pozice tady neznamená moc. I v sezoně se mnou různě motali. Ale jsem rád, že mi to nakonec povolili. Není to pro ně lehké rozhodnutí, když mě platí.
Podle vašeho hlasu je poznat, že se na mistrovství hodně těšíte. Je to i proto, že s reprezentací na velký úspěch zatím čekáte?
Tak pokaždé, když jste v reprezentaci, je to pro vás motivace. To platí pro všechny. Ti kluci, co tam jedou, chtějí zlato a ne si jenom prodloužit sezonu o dva tři týdny. Pro mě osobně ta účast znamená moc, na šampionátech jsem toho neodehrál moc, protože jsme s Jersey vždycky postoupili hodně daleko. Nebo jsem měl žloutenku (v roce 2005). Teď je čas to změnit.
Budete jedním z nejzkušenějších hráčů v týmu. Kouč Hadamczik dokonce přemýšlí, že by vás udělal kapitánem. Mluvili jste spolu o vaši pozici?
Ne, ne... Jen jsem mu řekl tu radostnou zprávu. Víc probereme až osobně.
Ani jste neřešili váš post? Vždycky jste hrál na křídle, ale v letošní sezoně jste mnohem víc nastupoval na centru. A právě střední útočníci reprezentaci chybí.
Já jsem jen panu Hadamczikovi řekl, že jsem typ hráče, který je dobře trénovatelný a může hrát jak na levém či pravém křídle, tak na centru. V klubu jsem právě na centru letos odehrál padesát zápasů. Další konkrétní věci jsme ale neřešili.
Ostatní spoluhráči ještě ve středu a ve čtvrtek budou trénovat v Praze, pak odlétají na kemp do Montrealu. Jaký je váš program?
Tak teď se půjdu naobědvat, mám děsný hlad. Odpoledne pak jdeme se spoluhráči hrát baseball. A samozřejmě si neodpustím golf a určitě bude i nějaká jízda na kole. V pátek nebo v sobotu poletím do Kanady.
Počkejte, vy hrajete baseball?
No, hraju... Je to taková tradice, že po konci sezony jdeme. I když já loni vůbec poprvé vzal tu pálku do ruky...
A jak to dopadlo?
Myslím, že jsem si ostudu neudělal... Tak snad jsem to pro dnešek nezakřikl.
