Za poslední dva roky toho stihnul hodně. Vyměnil zázemí pražské Sparty za Duklu Jihlava, kde dovedl místní juniory v sezoně 2008/2009 až mezi domácí elitu. Loni pak kývnul na nabídku ambiciózního Chomutova a také tam měl na starosti extraligový juniorský tým. Teď dal ovšem České republice vale a zamířil za oceán. Hokejový trenér Aleš Totter bude minimálně do května 2011 působit v Detroitu.
"Dostal jsem nabídku poznávat americký systém výchovy hráčů od těch nejmladších až po NHL," prozradil osmatřicetiletý rodák ze Světlé nad Sázavou. "V Americe jsou dvě oblasti nejlepší pro hokej – jednou je Minnesota a druhou Michigan. No a já budu trénovat v té druhé," dodal.
Můžete být konkrétnější?
Petr Klíma, bývalý výborný útočník, který řadu let strávil v NHL a kdysi hrával také za Jihlavu, tady vlastní asi osm týmů, o které se starají čtyři trenéři a já jsem jeden z nich. Navíc budu spolupracovat s člověkem z americké asociace, která chystá nejnovější program pro hokejovou mládež. Díky tomu budu moct všechny tyhle věci zavádět do přípravy a pozorovat, jak na hráče působí.
Jestli se díky nim zlepšují?
Přesně tak. Ale je tady ještě další věc, která má pro mě obrovský význam. V okolí totiž celoročně působí americká reprezentace do 17 a 18 let, takže budu v kontaktu i s trenéry z těchto výběrů. No a díky Petru Klímovi nakouknu taky pod pokličku Detroitu Red Wings.
Jak se vlastně trenér juniorského týmu Chomutova dostane k takovéhle příležitosti?
K prvnímu kontaktu došlo někdy v únoru, kdy jsem tady byl na turnaji. No a oni si mě během těch pár týdnů otestovali, vyzkoušeli, a pak přišli s nabídkou.
Nad takovou šancí se asi dlouho neváhá, nebo se pletu?
Rozhodl jsem se až koncem června. A bylo to hodně těžké rozhodování.
Co vás tolik brzdilo?
Především to, že jsem byl v Chomutově opravdu moc spokojený. Je to ambiciózní klub, který trenérovi vytváří super podmínky. Opravdu každému bych takové přál. Ale je pravda, že za nějaké tři čtyři roky bych řešil co dál. Pokud bych se chtěl někam posunout, stejně bych na nějakou podobnou stáž musel vyrazit. A tak jsem se rozhodl jít hned.
A co na vaše "zaječí úmysly" říkalo vedení Chomutova?
Jak už jsem řekl, je to progresivní klub, vedou ho lidi, kteří se snaží, aby trenéři byli co nejlepší a nejkvalitnější. Oni mě už v lednu uvolnili na stáž do Švédska, a pak jsem ještě celý duben strávil v Americe. Berou to prostě tak, že se můžu zlepšit a to, co se tam naučím, pak odvádět v Chomutově. A já se tam určitě chci vrátit.
Za jak dlouho?
Budu pryč necelý rok. Zhruba do poloviny května příštího roku. Myslím, že jsem se rozhodl dobře. I lidi, jejichž názoru si moc vážím, mě v cestě do Detroitu podporovali. Jako například Franta Musil nebo David Volek. A bavil jsem se i s hráči, kteří přes ten program prošli až do NHL. Všichni tvrdí, že je nejlepší.
Ještě jsme nemluvili na téma angličtina. Jak jste na tom po téhle stránce?
Tréninky v angličtině vést dokážu i v rozhovoru jeden na jednoho jsem schopný reagovat. Ale samozřejmě pokud je tam už víc lidí a hovor se mísí, tak je to těžší. Takže rozhodně i v tomhle směru je na čem pracovat. To je taky další z řady důvodů, proč jsem nakonec kývnul – můžu zlepšit svoji angličtinu.
Jsou tam kromě vás ještě další Češi?
Ano, Petr Klíma má ve svém týmu ještě jednoho českého trenéra. A samozřejmě tady je taky česká komunita. Hodně lidí jsem poznal už v době, kdy jsem v Detroitu pobýval předtím. Já chci ale stejně co nejvícmluvit anglicky.
Z toho důvodu by byl asi nejlepší pobyt v některé zmístních rodin. Sáhl jste k téhle variantě?
Popravdě řečeno jsem o tom uvažoval, jenže nakonec budu bydlet v jednom z rodinných domů Petra Klímy. Nicméně pět minut od baráku je škola, kam můžu docházet na hodiny angličtiny, takže nemám strach.
Vraťme se ještě na chvilku k vašemu působení v Chomutově, kam jste v říjnu odešel z Jihlavy...
Nejsem moc zastáncem toho, aby trenér přišel v průběhu sezony. Je lepší, když s mužstvem absolvuje letní přípravu a pozná ho, ale tady to prostě jinak nešlo. Každopádně si myslím, že sezona nakonec nedopadla špatně, zahráli jsme si play-off. I když...
I když?
Musím říct, že mě mrzelo a vlastně pořád mrzí na českém hokeji, že se v průběhu sezony najednou klidně změní systém soutěže. Takže místo toho, aby měla liga náboj a bojovalo se zuby nehty o udržení, tak byly všechny týmy v klidu, protože nikdo nepadal.
Jaký jste svému nástupci zanechal v Chomutově tým? Máte v tomhle směru čisté svědomí?
Já myslím, že mančaft je opravdu dobrý. Hodně mladých kluků dostávalo prostor už loni a teď by se měly ty jejich zkušenosti projevit. Je vidět, že na sobě chtějí pracovat, bruslili jsme už i v květnu a červnu. A při nedávných testech je doktor hodně chválil, jak jsou na tom fyzicky dobře.
Už jsme mluvili o velkých ambicích Chomutova, věříte, že se A-týmu v nadcházející sezoně skutečně podaří postoupit do extraligy?
Já ano. Dělá se pro to maximum a už teď do ní veškerým zázemím a podmínkami patří. Pro všechny by to byla obrovská odměna. Znovu musím zopakovat, že bych všem trenérům přál, aby mohli v takovém klubu dělat. Trenérovi se tam totiž maximálně věří a pro jeho práci mu vytvářejí ty nejlepší podmínky.
V souvislosti s tím mi nedá nezmínit ještě jednou váš loňský odchod z Dukly. Tehdy jste uvedl, že v Jihlavě už vás práce netěšila...
Já bych se k téhle kapitole už nerad vracel, v něčem se šťoural. Byl jsem rád, že jsem nabídku od Chomutova přijal, protože tam jsem chodil každý den na zimák s radostí.
Určitě budete výsledky "svého" mužstva sledovat i na dálku v Americe, nebo snad ne? Ostatně o vás je známo, že jste svým způsobem závislý na denním tisku...
(usmívá se) Je pravda, že k snídani jsem prostě vždycky potřeboval noviny. Ale přehled samozřejmě budu mít o dění v českém sportu i tady, v dnešní době internetu to není žádný problém.
Takže v následujících měsících bude platit – snídaně jedině u počítače?
(směje se) Dalo by se to tak říct. A nejen kvůli všem těm informacím, ale taky proto, že se spoustou lidí budu v kontaktu přes mail a skype.
