„Rozhodlo se asi v přesilovkách. Ty se nám bohužel v play-off přestaly dařit,“ litoval Jindřich Lidický. „Nic nám tam nespadlo, myslím, že jsme měli i kopec smůly. Takové góly, jako byl třeba poslední ústecký, takové nám nepadly.“
Nezvládli jste také prodloužení.
To je pravda. Myslím si, že při hře pět na pět jsme byli jasně lepší než Slovan, přesilovky měl ale lepší on. Dvakrát se hrálo prodloužení, my jsme obě prohráli. Kdyby to bylo naopak, tak jsme zvítězili v sérii 4:2, takhle vyhrál 4:2 Slovan.
Vaši útočníci Stach s Bílkem trhali v základní části rekordy v produktivitě, ale nyní se jim už tolik nevedlo. Byl i to důvod vašeho konce?
Mančaft je poměrně mladý. Tam byl velký problém, že se nám Stach hned v prvním utkání zranil, měl něco s meniskem a nastupoval s velkým sebezapřením. Bílek zase prodělal těžkou virózu a dával se dohromady. Načetla se tam i další zranění, naši klíčoví hráči bohužel nebyli stoprocentně v pořádku.
Překvapilo vás, jak dobře hrál soupeř?
Ústí mělo splněno postupem z předkola, přišli si to proti nám užít, hráli uvolněně a lepilo jim to. Dostali se na vlnu.
Určíte, kde se série lámala?
Největší chybou bylo, že jsme nedokázali vyhrát druhé střetnutí doma. Pokud by se to podařilo, celá série by určitě byla úplně jiná. V některých zápasech jsme měli příliš vyloučených a Ústí ty přesilovky zahrálo výborně.
Hrálo roli i to, že má Ústí v týmu řadu bývalých Kladeňáků?
Tím byla série vyhrocenější, to je jasné. Svým způsobem jsme Ústí ani nechtěli, oni už podobné zápasy mají osahané, vyznají se. My se ale nemůžeme na nic vymlouvat. Strašně nás to mrzí, ale vydali jsme se ze všeho.