„Nejde mi to,“ kývne hlavou slovenský útočník. Situace ze třetí třetiny zápasu proti Prostějovu dokonale ukázala, v jaké nepohodě šikovný pravák je: Přesilovková kombinace, na jejím konci Gríger. Zívá na něj poloprázdná branka. Střela cinkne do tyče a ven. „Tohle musím dávat, to je chyba,“ zlobí se na sebe.
Jeho bilance kopíruje střeleckou bídu Energie venku. Zatímco doma v šesti zápasech nasázela 30 gólů, venku v osmi utkáních jen šestnáct. „Možná na nás trochu leželo, že se nám venku tolik nedaří. Ale teď ty tři zápasy venku jsme odehráli dobře,“ říká Dávid Gríger. Důvodů k nespokojenosti příliš není. Karlovy Vary vyhrávají a jsou první. „O to mi jde především, aby se nám dařilo a splnili jsme náš cíl,“ neřeší své slabší bodové konto.
Porážka v Českých Budějovicích žádný vliv na tým neměla?
Výkon z naší strany nebyl špatný, měli jsme dostatek příležitostí zápas vyrovnat, nebo dokonce otočit v náš prospěch. Bohužel nám tam žádný gól nespadl. I takové zápasy jsou. Řekli jsme si, že musíme myslet pozitivně. Měli jsme hned v dalším zápase obrovskou motivaci zase najet na vítěznou vlnu. Proti Prostějovu nám napadalo šest gólů, takže super.
České Budějovice jsou soupeř jako každý jiný, nebo mu věnujete větší pozornost?
Na každého soupeře se připravujeme nejlépe, jak svedeme. Jestli to jsou České Budějovice nebo někdo jiný, vždycky chceme vyhrát. Na každého soupeře máme video, víme, co chceme a co máme hrát. Samozřejmě víme, že Budějovice mají stejně jako my nejvyšší cíle.
Tedy příprava jako na každý jiný zápas?
Samozřejmě. Pořád je skoro začátek soutěže a důležitost zápasy budou sbírat postupem času.
Co venkovní série Slavia, Havířov, České Budějovice ukázala?
Byli jsme si vědomi, že venku mnoho bodů nesbíráme a chtěli jsme se o to víc na zápasy soustředit. Chtěli jsme sebrat co nejvíc bodů. Udělali jsme jich pět, což je super. Mohlo být i víc, ale nedali jsme hodně šancí. Hráli jsme dobře v obraně, určitě nám zápasy pomohly po psychické stránce. Ukázali jsme si, že i venku můžeme vyhrávat a sbírat body.
Nebyla série k dobru? Prostor se venku konečně prosadit?
Ale ne, to ne. (úsměv) Takový je prostě hokej. Jednou hrajete venku, jednou doma. Prostě takový je los soutěže. Určitě se doma hraje lépe, člověk zná dokonale svůj zimák a prostředí. Nicméně podmínky jsou pro všechny stejné.
Proč tedy venku tak málo gólů?
Nevím, co k tomu říct... Venku nám to nepadá, nemáme tolik štěstí. Chybí nám kolikrát opravdu málo. Bohužel se nemůžeme vymlouvat, koncovka venku není dobrá. Musíme být trpěliví, nadále hrát dobře jako doteď. Každý zápas je jiný. V Českých Budějovicích dáme jediný gól, o dva dny později doma Prostějovu šest. Potřebujeme se chytit jedním dvěma škaredými góly a budeme se cítit lépe.
Chybělo na ledě v koncovce víc sebevědomí?
Asi máme trochu v hlavě, že jsme venku tolik bodů neudělali. Na stranu druhou bych tomu nepřisuzoval takovou váhu. V dané situaci musíme vše řešit lépe, být důraznější.
Po čtvrtině soutěže vedete první ligu, se vstupem jste spokojení?
Rozhodně je první liga jiná než extraliga. Jinak než pozitivně se první čtvrtina asi hodnotit nedá. Jsme první, což je super. Pořád ale za sebou máme pouze jeden měsíc a liga vlastně začíná. Teď v říjnu a listopadu se bude tabulka dělit. Je třeba sbírat co nejvíc bodů.
Slabá produktivita venku je tedy jediným negativem?
Asi je nejvíc vidět, že venku dáváme málo gólů. To je jeden z hlavních problémů. Ale třeba i nějaké herní výpadky, které v zápasech máme. Tady musíme taky zapracovat. Je však pravda, že nejvíc nás bota tlačí v produktivitě. Nehrajeme špatný hokej, zápasy si komplikujeme sami, když neproměníme nějaké šance.
Vztahujete i na sebe, že se střelecky trápíte?
No rozhodně. Mám na sobě deku. Pomalu se cítím tak, že bych netrefil ani vodu z loďky. (hořký úsměv) Snažím se na koncovce pracovat. Na tréninku se snažím dávat góly, v zápase se tlačit do brány. Mně osobně to teď nejde, to je ale druhořadé. Důležité je, že se daří týmu a vyhrává se. Věřím, že když budu dál pracovat, góly přijdou. Osobní cíle jdou bokem. Máme před sebou jasný cíl a toho dosáhneme jedině jako tým, jako parta. Ne jako jednotlivci.
Pomůže posun do první řady ke Flekovi s Beránkem?
Doufám, že ano. Oba jsou rychlí hráči. Hráli jsme spolu na konci loňské sezony. Dařilo se nám, dali jsme nějaké góly. Trenér asi trochu sází na to, že do toho vložíme rychlost jako minulý rok. Doufám, že mě to nakopne, trápím se delší dobu. Kluci mi proti Prostějovu připravili tutovku, zase jsem nedal. To beru na sebe, takové šance musím dávat. Ale opravdu je podstatný týmový výsledek, a zatím vyhráváme, takže jsem spokojený.
