„Doufám, že to bude pokračovat a že nějaký gól ještě přidám. Ale hlavně abychom proklouzli do desítky,“ staví Ondráček nad osobní statistiky úspěch celku.
Kde se ve vás bere střelecká potence?
Dostal jsem trošku větší prostor na ledě – chodím na oslabení, přesilovky. Člověku pak roste sebevědomí, a když se k němu odrazí puk jako teď, hned se hraje lépe. Jenom jsem se díval na Lešouna (Leška), co vymyslí, jak to sehrají. Říča (Říčka) parádně vystřelil, pro mě to byla snadná práce, dorážel jsem do odkryté brány.
Gól padl v čase 26:19. Asi jste nečekal, že bude rozdílový?
V tu chvíli člověk vidí, že je půlka zápasu a vůbec nad tím nepřemýšlí. Ale je pravdou, že jsme chtěli hrát na to, abychom dostali maximálně jeden gól.
To se vám povedlo i předtím v Olomouci. Je to návrat „starého“ Zlína, který zvládá těsné duely?
Štury (Štůrala) nás neskutečně podržel. Už v Olomouci chytl strašně moc gólovek. Také teď v pravou chvíli, když měl, chytl něco navíc. To nám strašně pomáhá. Víme, že jsme schopni vyhrát na dva tři góly. Nemusíme dávat pět šest branek.
Stejně jako v Olomouci jste výhru brankově zařídili s Marušákem. Všiml jste si toho?
To jsem si neuvědomil. Jirkovi tam spadl také šťastný gól. Na začátku sezony jsme si dávali vlastňáky a takové štěstí jsme neměli. Teď se k nám trochu přiklonilo, ale jdeme mu naproti.
Oba góly jste vstřelili v přesilovkách. V první třetině vám přitom nešly. Co jste změnili?
Rychle k nám přistupovali, pořád jsme to hráli po rozích. Sami jsme si koledovali o to, aby lidi pískali. V přestávce jsme si řekli, ať nic nevymýšlíme a házíme puky do brány. Víme, že většina mančaftů v přesilovkách rozhoduje. Měli jsme špatné oslabení a kvůli tomu jsme poztráceli hodně bodů. Takže jsme na tom zapracovali a teď je to celkem dobré, i když gólů v přesilovkách by mohlo být více.
