Třinecký útočník Marek Zagrapan (vpředu) se raduje společně se spoluhráčem Martinem Růžičkou.
| foto: Sznapka Petr, ČTK
Jeho příchod z ruského celku Jugra Chanty-Mansijsk se zrodil hodně rychle. "Před dvěma dny jsem byl ještě v Rusku a na Štědrý den jsem pobyl několik hodin doma v Prešově."
A pak už mířil do Třince. "Kohn hrál centra, ale to pro něho není ideální pozice, a tak jsme hledali někoho mezi něho a Růžičku," řekl třinecký trenér Pavel Marek.
Připustil, že je možné, že nyní některý ze zkušených třineckých útočníků odejde. "Pro některé není přijatelné, aby hráli ve čtvrté lajně. Navíc chceme nadále dávat šanci mladým."
Oceláře včera potěšily nájezdy. Jak Růžička, tak McGregor, tak Květoň dali gól. "Konečně jsme byli stoprocentně úspěšní," řekl třinecký trenér Pavel Marek. "Vyhráli jsme a snad se tímto výsledkem odrazíme k dalším bodům." Po penaltě Bryana McGregora se ale hned tři soupeřovi hráči sjeli k rozhodčím a protestovali. Kanadský útočník totiž nalákal gólmana Kováře k pravé tyči, prudce před ním zabrzdil a puk zasunul do levé odkryté části branky.
"Vůbec jsme nezapochybovali, že by gól neplatil, puk šel pořád dopředu. Bryan jen zabrzdil, byl to regulérní gól," prohlásil třinecký útočník Martin Růžička. "Jen jsme to zkusili," komentoval debatu s rozhodčím českobudějovický útočník Michal Mikeska.
On do nájezdu nešel. "Zřejmě mě trenéři neurčili i proto, že jsem v závěru prodloužení jeden nedal," připomněl svou příležitost z 65. minuty, kdy jel sám na brankáře Hamerlíka. "Cítil jsem, že už mě jeden z protihráčů dojíždí, sahal na mě, tak jsem vystřelil mezi gólmanovy nohy, ale puk jsem moc zvedl. Byla to ta nejhorší varianta," kál se Mikeska.
Třinci jezdí fandit také příznivci z Polska
Čeští hokejisté se stále více prosazují v nejvyšší polské soutěži. Leč polští fanoušci i nadále jezdí na zápasy Ocelářů Třinec. "Polský hokej sleduji okrajově, je slabý. Za to česká extraliga, to je fajna hra," říká Kazimierz Kuczera, jeden z polských příznivců Třince.
A směje se, že už podle svého jména má blízko k některým českým hokejistům. "Třeba k Jirkovi Kučerovi či Frantovi Kučerovi..." Tvrdí, že během sezony vynechá tak tři čtyři zápasy.
"Někdy zůstanu doma, když zápas Ocelářů vysílá televize nebo když je špatné počasí. Pokud je ale sebemenší příležitost, tak jedu. Už je to pro mě jako droga. Bylo by mi divné, kdybych nejel. Ale záleží i na tom, jak mi to dovolí rodina a práce." Často do Třince vyráží už v létě na přípravné zápasy.
"Jsem zvědavý, jak tým vypadá, jak se dává dohromady," řekl Kazimierz Kuczera, který má menší stavební firmu a žije v Pogwizdowě u Cieszyna. Na stadion to tak má kolem patnácti kilometrů.
Neodradí ho ani to, že jeden zápas ho s cestou, vstupným a občerstvením vyjde zhruba na tři sta korun. "Někdy to je drahé, ale jsem třinecký fanda." Ocelářům fandí od roku 1995, od jejich postupu do extraligy. "Tehdy jsem tady přijel s partou kamarádů z práce. A zalíbilo se nám to. Navíc jsem tady díky hokeji poznal i dobré přátele." Za svou věrnost včera od klubu dostal dres.
Z pana Kuczery by si mohla brát příklad i spousta třineckých obyvatel. Ačkoliv mužstvo v této sezoně hraje na špici, dosud nebylo ani na jeden zápas vyprodáno. Nejvyšší návštěva přišla ve 13. kole na Vítkovice (3:2) – 4 370 lidí. Více než čtyři tisíce příznivců v dosavadních 17 domácích duelech vidělo ještě utkání se Spartou Praha (5:3) v pátém kole, a to 4 178. Jinak to je bída. Přitom kapacita třinecké Werk Arény je 5 200 míst.
"Je to divné," diví se Kazimierz Kuczera. "Kdy už by fanoušci měli do haly chodit, když ne teď, když je tým na špici ligy? Až bude dole, tak to lidé už vůbec nepřijdou."
Kuczera obdivuje vztahy mezi českými hokejovými fanoušky. "Klidně spolu posedí lidé z Třince, Plzně, u nás by rozbili celou hospodu." V Polsku by podle něho neprošlo ani popíjení slivovice a domácí pálenky v hledišti. "Tady u vás už je to ale tradice."
|
