„Ale dostal jsem tam vždycky tak naloženo, že ani nevím, kam ty střely šly,“ líčil 28letý Vráblík.
Nabádají trenéři obránce, abyste takhle podporovali útok?
V dnešním hokeji to spíš jinak ani nejde, nemůžou dopředu chodit jen útočníci. Do ofenzivy i bránění se musí zapojit všech pět hráčů.
Zase jste vstřelili jediný gól, je to pak vzadu složitější, když každá chyba může tým srazit?
My do žádného zápasu nejdeme s tím, že góly dávat nebudeme. Pořád to chceme zlomit. Problém je, že často prohráváme, musíme dotahovat. Možná, kdyby se nám povedlo jít do vedení, tak se to pak s góly rozrhne. Zatím se to nedaří.
Olomouc měla víc vyložených šancí. Berete z tohoto pohledu ten získaný bod pozitivně?
Je to doma a chtěli jsme vyhrát. Po vítězství v Boleslavi jsme si přáli nastartovat nějakou šňůru. Ale ten zápas se vyvíjel nakonec tak, že asi za bod musíme být rádi. Přestože jsme reálně dva ztratili.
Jak se daří v šatně držet pozitivní náladu a víru, že se to zlomí?
Mančaft je tady výborný. Nálada je teď horší, to je logické. Nevím, proč nám tam třeba v Lize mistrů branky padají a v extralize to pak vypadá jinak. Ale musíme se všichni snažit naladit tak, abychom se dostali co nejdříve do herní pohody a zase vyhrávali.
Pomohlo by nějaké ubojované, vydřené vítězství?
To se nám povedlo v Boleslavi, ale stejně se to dnes neprojevilo. I když jsme se snažili. Kdybychom to zase urvali, je to lepší. Pohoda se vrátí, až na vítězství navážeme, uděláme úspěšnou šňůru.
