„Uvidíme, jestli se někdy vrátím. Až čas ukáže, zda třeba o mě tady bude znovu zájem,“ řekl Rulík, jehož vedení klubu odvolalo z předposlední příčky extraligy.
Překvapilo vás odvolání?
Samozřejmě je to nepříjemné, ale vedení mělo jiné představy o našich výsledcích, ty nebyly, tak sáhli k tomuhle opatření. Já budu vzpomínat na Litvínov jen v dobrém a mužstvu přeju, aby se dostalo na tu úroveň, jakou si vedení přeje.
Proč to Litvínovu nešlo?
Já bych to nějak nerozebíral do hloubky. Nevím, teď v závěru jsme měli hodně zraněných hráčů, to hodně ovlivnilo naše výsledky po Novém roce. Také začátek sezony se nepovedl, byla tam velká šňůra neúspěšných utkání a nabrala se ztráta. Potom jsme doplnili mužstvo o Ihnačáka a Vandase, který se bohužel zranil. A Brian Ihnačák zase odešel. Nějak se to tak seběhlo, na všech se to podepsalo. I na mně. Neměli jsme stabilizovanou sestavu, do toho ta zranění, a vítězství prostě nepřicházela.
Čekal jste, že vedení klubu přivede víc posil?
To bych nehodnotil, neznám zákulisí, možnosti, rozpočet, to je strašně složitá otázka. Každopádně jsme si mysleli, že Kanaďan Nicholls bude jiný kalibr, že bude v extralize schopen rozhodovat zápasy v náš prospěch, což se nepodařilo, tak jsme se rozloučili. Je to vždy sázka do neznáma. I když někdo přijde ze zámoří, nemáte stoprocentní jistotu, že extraligu zvládne. Třeba Nor Sörvik se loni vydařil, Kanaďan letos ne, navíc odešel Ihnačák, zranili se Černý, Vandas a rozpadl se nám celý druhý útok. Ale nechci se na to vymlouvat, výsledky jsme prostě neměli.
Co bylo špatně? Obrana?
Já vždycky tvrdím, že obrana je taková, jak dlouho se udržíme na puku a jak dlouho jsme v kombinaci. My jsme puky ztráceli, soupeři chodili do otevřené obrany a my se nestačili zkonsolidovat. Nechtěl bych ale tyhle prvky rozebírat.
Šly hlasy, že kabina s vámi držela, že v tom problém nebyl.
V kabině nedošlo k žádnému extempore, nebylo tam nic, co by mělo narušit vztahy.
Jak budete vzpomínat na Litvínov? A neměl by spíš Litvínov vzpomínat na vás?
To nevím. Když budu vzpomínat, tak na ty hezké chvíle, které jsem zažil s kluky. Ale jsem spíš typ, co kouká do budoucna, ve vzpomínkách se nechlácholí a nevrací se zpátky. Je to za námi, teď začne život bez Litvínova. Nezanevřu na něj v žádném případě, přeju hráčům, aby všechno zvládli a hráli podle představ vedení i fanoušků.
Budete chtít ještě v letošní sezoně někde pracovat?
Spíš si chci od všeho odpočinout, vyčistit hlavu a trošku si uspořádat myšlenky. Ono se to nezdá, ale být přes čtyři roky v dennodenním zápřahu není úplně jednoduché.
Došlo v Litvínově na nějaké rozloučení s mužstvem?
Nedošlo. A myslím, že ani nedojde. Po tréninku mi vedení klubu oznámilo, že si mám vzít své věci a vyklidit místo. Přes kapitána jsem mužstvu poděkoval za ty zápasy, které jsme spolu sehráli. Vím, že se to k hráčům dostane.
