Od hokeje si Bičánek odpočinul na stavbě

Znojmo - Ani reprezentační pauza znojemským nepomohla. „Za tu dobu jsme se dali dohromady a snaha prolomit smůlu je v týmu cítit. Věříme, že doma uspějeme proti Vítkovicím,“ popisuje atmosféru v kabině devětadvacetiletý Radim Bičánek, který strávil jedenáct let v zámoří a odmítl pozvánku na nedávný turnaj Karjala kvůli zdravotním obtížím.

Příchod obránce Bičánka do Znojma bylo velké překvapení. Jedenáct let se protloukal za mořem v NHL v Ottawě, Chicagu, Columbusu a nižších soutěžích. Navíc předchozí ročník  2003/2004 vynechal a „vybral si volno.“ 

Extraliga se opět rozběhla po reprezentační pauze. Znojmo se před ní trápilo a vypadá to, že série neúspěchů pokračuje…
Pokud bych to měl hodnotit, tak výkon týmu byl ve Zlíně už o něco lepší. Zlepšilo se i celkové pojetí hry, ale bohužel to nestačilo. Udělali jsem několik chyb před brankou a ty soupeř využil. Další zápas nás čeká doma proti Vítkovicím, musíme z něho vytěžit maximum. Všichni věříme, že smůlu konečně prolomíme.

Jak se tým vyrovnává se všemi změnami, ke kterým došlo v poslední době?
Řekl bych, že to tým snáší celkem dobře. Měli jsme týden tréninků během pauzy, kdy jsme se mohli sehrát a zvyknout si na nového trenéra pana Hořavu. Do přípravy jsme se obuli, sice to ve Zlíně příliš vidět nebylo, ale ono se to jistě časem ukáže. Většinou je změna trenéra pozitivní, tak uvidíme. Myslím si, že tým máme dobrý a zatím nepředvádíme hru, jakou bychom měli.

Obdržel jste pozvánku na turnaj Karjala, ale omluvil jste se kvůli zdravotním obtížím s krční páteří. Jste již úplně v pořádku?
Ano, už jsem v pohodě, ale měl jsem skutečně zmiňované problémy s krční páteří. Měl jsem ji trochu zablokovanou, tak jsem se rozhodl odmítnout a raději jsem se doléčil, abych byl v pořádku na další zápasy v extralize.  

Premiéru v národním týmu jste ještě neprožil a bude vám za nedlouho třicet let. Máte vůbec ambice na reprezentaci a jaký je váš vztah k ní?
Vztah? Těžko říci, když jsem nikdy za národní tým neodehrál jediný zápas. Kdybych byl pozvaný a nebyl zraněný, asi bych jel. Mám-li být upřímný, reprezentace mým cílem nikdy nebyla. Chtěl jsem si zahrát NHL, toho jsem dosáhl. Asi takhle: pokud šance nastoupit za národní tým bude, tak bych rád hrál, ale pokud nebude, nic se neděje. Pro mě je důležité, abychom nyní hráli dobře ve Znojmě. To je můj současný cíl.

Změním téma. Po jedenácti letech v zámoří jste se vrátil do české soutěže. Co bylo hlavním impulsem pro návrat?   
Hlavním důvodem byl hokej. Mně se už nechtělo jít v Americe znovu někam na farmu, tak jsem se rozhodl pro naší extraligu. Domluvili jsme se ve Znojmě a jsem velmi rád, že jsem se vrátil, protože liga je hodně kvalitní.

Během svého působení v NHL jste prošel Ottawou, Chicagem a Columbusem. Kde se vám líbilo nejvíce?
Nejraději vzpomínám na Columbus, kde jsem hrál nejdéle. Byla tam dobrá parta hráčů. Dokonce jsme tam tehdy byli čtyři Češi, což bylo fajn. Na druhou stranu je faktem, že výsledky Columbusu za moc nestály, protože byl v té době novým týmem v NHL. Tam se mi líbilo asi nejvíce.

Jaký zážitek za těch jedenáct let za mořem vám nejvíce uvízl v paměti?
Pane jo, těch bylo… (smích) Největší zážitek byl asi ten, když jsem hrál první zápas v NHL. To jsme hráli v Pitsburgu, kde hrál Lemieux, Jarda Jágr a jim podobní hráči. Mně bylo devatenáct let a připadal jsem si jako ve snu. Doteď si vybavuju pocity, kdy jsem stál na ledě zvednul hlavu a viděl plné tribuny. Klukovský sen se mi začal plnit. Domnívám se, že jsme tenkrát uhráli remízu 2:2. Hrál jsem normálně, neudělal jsem žádnou větší chybu. Pamatuju si to opravdu živě…

Kolikrát jste si během zámořské štace řekl, že na to kašlete, balíte kufry a jedete domu?
V Americe se mi hlavně líbilo. Netesknil jsem, že bych chtěl jet domu nebo něco podobného, tohle mi opravdu nevadilo. Nakonec to nějak přišlo samo. Chtěl jsem se vrátit a tak jsem zpátky v Čechách. Nikdy jsem nechtěl balit kufry dříve.

Předchozí sezonu 2003/2004 jste v podstatě vynechal. Čím jste se během této odmlky bavil?
Dal jsem si zkrátka pauzu a dělal jsem jiné věci. Pracoval jsem na domech, chtěl jsem si vyzkoušet takovou tu normální práci. Toužil jsem si psychicky odpočinout od hokeje, který znamenal ustavičné stěhování a podobné nepříjemnosti. Během té předcházející sezony jsem se musel třikrát stěhovat a pak už jsem nechtěl jít zase jinam, do jiného města a začínat znovu. Dal jsem si zkrátka pauzu, když jsem pak dostal chuť, tak jsem se vrátil. 

Jak bylo těžké se po roce „nicnedělání“ vrátit do kolotoče zápasů v extralize?
Občas jsem i během pauzy cvičil a chodil s klukama na led, takže se nedá říct, že bych úplně z toho rytmu a kondice vypadl, ale i to je obrovský rozdíl od hraní zápasů. Naštěstí v Česku je dlouhá doba na letní přípravu, kdy jsou dva měsíce a teprve poté se jde na led. Dostal jsem se do toho a šlo to. Ve Znojmě mám kolem sebe skvělou partu kluků a i to přispívá k tomu, že mě to baví.

Zahrál jste si NHL, reprezentace vás příliš neoslovuje. Jaký je váš cíl v současné době?
No, já nevím. Takhle se nad tím asi uvažovat nedá. Jsem ve Znojmě, kde se mi líbí. Jde o to, abychom udělali dobrý výsledek. Dostali jsem se do play-off a pak se může stát cokoliv. To je mým cílem. Rozhodně už nechci jít někam ven.


Předkolo

Litvínov
3:0
Plzeň
České Budějovice
3:0
Karlovy Vary
Liberec
3:2
Olomouc
Hradec Králové
3:0
Vítkovice
Pardubice
4:1
Hradec Králové
Kometa Brno
2:4
Litvínov
Pardubice
4:0
Litvínov
Sparta
3:4
Třinec
Sparta
4:0
Liberec
Třinec
4:3
České Budějovice

Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.