Ani za jeden ze dvou gólů, které skončily za jeho zády, nemohl, když bylo potřeba, tak v pravý čas vystrčil beton, tamhle zase dobře sáhl Olomouci do útočné kombinace... A když už se zdálo, že by hosté mohli dorážet do prázdné, zametla kotouč pardubická obrana. Ta také byla jako vyměněná. Zacítila oporu a přestala dělat fatální chyby z minulých utkání.
„Kluci přede mnou hráli fakt dobře, takže jsem měl dost prostoru na to, abych se mohl postupně dostat do tempa. V první třetině jsem tam měl pár dobrých zákroků a od prostřední části už jsem si víc a víc věřil a nakonec se mi chytalo suprově,“ hovořil po utkání spokojený dvacetiletý brankář.
Kdy jste se dozvěděl, že proti Olomouci půjdete do brány?
Měl jsem chytat už v pátek s Třincem, ale onemocněl jsem, takže to přišlo až v neděli. Trenéři mi to však řekli hned po pátečním zápase.
Naposledy jste extraligu chytal na konci listopadu. Jaké to zase po dlouhé době bylo?
Je fakt, že nějaká doba už uplynula, chytal jsem proti Zlínu (prohra 1:5), ale neřešil jsem to. Nejdůležitější pro mě bylo, že jsme vyhráli a máme konečně tři body.
Mohlo vám ve vašem výkonu pomoct právě to, že jste dlouho nechytal a měl jste vyčištěnou hlavu od těch posledních špatných výsledků?
V bráně jsem sice nebyl, ale s týmem v kabině jsem to prožíval pořád. Je pravda, že úplně na všech zápasech jsem nebyl, ale nemyslím si, že zrovna tohle byla nějaká velká výhoda. Snažím se do každého utkání jít na sto procent. Prostě jsem zachytal a vyhráli jsme.
Čím si vysvětlujete, že vám to proti Olomouci najednou tak šlo?
Řekl bych, že už proti Třinci jsme hráli dobrý hokej. To, co nám tam nepadlo proti němu, se povedlo proti Olomouci. Šest gólů je super, potřebovali jsme to. Odehráli jsme parádní utkání zodpovědně dozadu, z toho to vzešlo.
Trenér říkal, že v poslední době se s vámi muselo hodně pracovat. V čem ta příprava spočívala?
Od doby, co přišel pan Lubina se svými asistenty, tak jsme spolu měli několik pohovorů. Sdělil mi, co se ode mě očekává, a já se mu snažím vyjít vstříc. Makám na sobě, ale spíš po psychické stránce. Do chytání mi moc nemluví, vyříkali jsme si věci mimo brankoviště.
Zažil jste v utkání proti Olomouci nějakou těžkou chvíli?
Extra nic si nevybavuji, ale je pravda, že ve druhé třetině mě střela ze středu pásma trefila do ramena a do hlavy, od které se mi puk odrazil někam před bránu. Kluci to ale naštěstí zametli.
Vyhráli jste doma poprvé od října. Věděli jste ještě vůbec, jak se radovat?
Myslel jsem na to už tak dvě minuty před koncem, že by bylo hrozně super si zase s lidmi užít nějakou děkovačku. Doufám, že fanoušci odcházeli spokojeni. Viděli hodně gólů, vyhráli jsme... Snad na to navážeme, sezona je ještě dlouhá a musíme jet dál. Snad to bude lepší a lepší.
Trenér Lubina vyhlásil, že s vámi počítá do závěrečných bojů, kde půjde opravdu o všechno. Jak tahle slova vnímáte?
Je úplně jedno, kdo bude chytat. Musíme to zvládnout. Jsem Pardubák a hodně to prožívám, strašně moc mi na tom záleží. Samozřejmě i ostatním a jsme připraveni udělat všechno. Jestli budeme hrát tak, jako proti Olomouci, vůbec se nebojím, že bychom neuspěli.
Lubina: Kloudy si to zasloužil po utkání přesto prohlásil, že pokud tým bude takový výkon jako v prvních dvou částech hry podávat i jindy, nemají se Pardubice čeho bát. V současné krizi místního hokejového klubu šlo o dost odvážná slova, jenže v neděli Východočeši taktéž doma přejeli Olomouc 6:2 a ukázali, že zase tak mimo mísu by Lubinovo prohlášení být nemuselo. „Je to o práci a nasazení. Pořád zůstávám přesvědčený o tom, že když kluci budou plnit věci z tréninků a porad a budou mít k těm utkáním přístup jako v pátek a v neděli, tak můžeme konečně začít pomýšlet na lepší časy,“ stál si za svým názorem i po nedělním vítězství trenér Ladislav Lubina. Domácím k němu pomohly i tři využité přesilovky. Východočeši jsou s dvanáctiprocentní úspěšností v nich suverénně nejhorším týmem ligy a tolik v jednom duelu jich dosud vytěžili pouze jednou v 17. kole proti Spartě (4:5pp.) „Jsem rád, že nám to tam teď v přesilovkách napadalo, ale že bych z toho byl úplně odvázaný, to ne. V tuto chvíli této činnosti rozhodně nevěnujeme tolik pozornosti, jako budeme určitě v budoucnu,“ krotil vášně Lubina. Daleko cennější byl tah s gólmany. Lubina do brány poslal skoro po dvou měsících mladého Kloučka. Ten se mu pak odvděčil super jistým výkonem. „Někteří lidé se divili, proč nechytal už dřív, ale musím říct, že s ním bylo potřeba usilovně pracovat. Připravovali jsme ho na těžký závěr sezony a ani jsme nepředpokládali, že půjde do brány takhle brzo. Snažili jsme se ho maximálně zápasově vytížit v Přerově a teď se to sešlo, že začal chytat za nás. Za tu práci, kterou pode mnou odvedl, si Kloudy šanci zasloužil. Chytil ji za správný konec,“ chválil gólmana jeho šéf. Dynamo sice zůstává i nadále s devítibodovou ztrátou na třináctý Chomutov beznadějně poslední a nějakou chvíli to ještě nejspíš vydrží, ale do pátečního domácího zápasu s Karlovými Vary (od 18.00) mu výhra 6:2 nad Olomoucí rozhodně může dodat tolik potřebné sebevědomí. Jestli bude Klouček chytat i proti Západočechům, ale Lubina neprozradil. „Nechci předbíhat. Do té doby se může stát hodně věcí.“ |
