Byl třetí zápas nejtěžší v celé sérii?
Vždycky se říká, že ten poslední krok je nejtěžší a my jsme si to ještě ztížili tím, že jsme prohrávali 2:0. Ale neztráceli jsme naději, věřili jsme, že góly dávat umíme a můžeme ten zápas otočit. To se povedlo.
Hned na začátku jste dostal dva góly. Jak vám v tu chvíli bylo?
Nic moc. Nesáhl jsem si na puk a hned jsem dostal dva góly. To určitě není to nejlepší, co se na začátku může brankáři stát.
Co vám pomohlo se z toho dostat?
Určitě pomohl ten gól, co jsme dali na 2:1, to člověka nakopne. A pak ve druhé třetině byly nějaké šance, tam se mi povedlo něco chytnout, tak jsem si říkal, že už by to mohlo být dobrý.
Bylo zlomové, že jste ve druhé třetině přežili tolik vyložených šancí?
Určitě. V této sérii kupodivu proti základní části padalo málo gólů, takže každý gól byl zlomový. Kdyby jsme ho dostali, tak je to s námi špatné.
V sérii padalo málo gólů, takže o to větší tlak byl na brankáře. Cítil jste to na sobě, jste hodně unavený? Navíc jste hráli hodně zápasů po sobě.
Mně ani nepřipadlo, že by jich bylo nějak hodně. Nějaký tlak tam byl, nervozita, protože to člověku není jedno, jak to dopadne. Ale my jsme šli zápas od zápasu, mančaft hrál obrovsky obětavě, nikdo nic nevypustil. Myslím si, že jsme byli lepší a že jsme zaslouženě postoupili dál.
Chytal jste proti nejúdernějšímu duu extraligy, vnímal jste, když byli Procházka s Paterou na ledě?
Určitě jsou vynikající hráči, jsou na ledě vidět. Ale kluci, kteří je měli na starosti, je k ničemu nepustili. Odvedli vynikající práci
Dostali jste dva dny volna, jak s tím naložíte?
Dva dny volna je hodně (smích). Sednu do auta a pojedu domů do Ostravy, protože už jsem tam strašně dlouho nebyl.
