Teď si asi musíte blahořečit, že?
A jak! Zůstával jsem v Třinci proto, že jsem chtěl úspěch. A povedlo se. Titul si užívám o to víc, že jsem byl loni po sezoně strašně zklamaný. Je to satisfakce.
Měli jste před zápasem obavy?
Dobře jsme se připravili a chtěli to za každou cenu urvat doma. Protože kdybychom nevyhráli, bylo by zle. V hokeji se může stát cokoli.
Dále čtěte: |
Měli jste v hlavách nepovedený závěr sobotního zápasu?
Byli jsme naštvaní a frustrovaní. Řekli jsme si, že jsme na tom dobře a že nás Vítkovice nepřehrály. Věděli jsme, že bychom to doma měli na 99 procent zvládnout.
Kdy vám bylo při cestě za titulem nejhůř?
Takové momenty tam byly asi dva. Jak ve čtvrtfinále s Litvínovem, tak v semifinále se Slavií. Museli jsme se kousnout. Řekli si, že to otočíme a podařilo se. Je to neuvěřitelné, hrozně si toho úspěchu vážím.
Je to víc než finále Stanley Cupu?
To se takhle nedá říct. Ale v Americe po vás nikdo neštěkne, když jste druzí.
