Trenčín - Košice

Trenčín - Košice - Marcel Šimurda z Košic (druhý zprava) a (zleva) Stanislav Fatyka, brankář Vladimír Kováč a Martin Trochta z trenčínské Dukly v utkání 48. kola slovenské hokejové ligy. | foto: Jan Koller, ČTK

Kollár: Do Zlína jsem se jezdil dívat

  • 3
Zlín - Ten nejrychlejší vyhrává. V případě hokejového klubu RI Okna Zlín a jeho nové posily Andreje Kollára to platí doslova. Zlín byl prvním zájemcem, který jednatřicetiletého trenčínského centra oslovil. Rychlost se vyplatila, klub s velkým bojovníkem podepsal dvouletý kontrakt.

"Věděli, co dělají. Během play-off se objevilo všelicos, ale už to neřeším. Těším se do Zlína,“ říká Kollár v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES. Je to jeho první interview, které po podpisu smlouvy se Zlínem poskytl českým médiím.

Kdy se vám tedy Zlín ozval?
Už v lednu. Sám jsem z toho byl překvapený.

Co vás přesvědčilo k podpisu?
Prostě to tak přišlo. S manželkou jsme probrali klady i zápory, Zlín nám vyšel do plusu. Musím brát ohledy také na své syny. Mladší má rok a půl, starší půjde do třetí třídy.

Všichni vaši krajané, kteří tady působí nebo působili, si pochvalovali, že to mají blízko domů. Hrála geografická poloha Zlína nějakou roli také u vás?
Taky, ale do Zlína beru celou rodinu. V první sezoně v Trenčíně se nám narodil druhý syn, tak jsem ji nechal doma. Neměli jsme tam zázemí, nedalo se starat o hokej i o ně. Ale cestování domů do Nitry mi pak lezlo na držku. Teď jsem je měl vedle sebe celý rok, byla to úžasná pohoda. Projevilo se to také na hokejové formě. Takže všechny vezmu i do Zlína. Mladý Andrej nastoupí do školy i do hokeje. Zrovna o víkendu jsme byli ve Zlíně na turnaji s Duklou, ve finále nás porazili 2:1. Má co dělat, aby se dostal do týmu.

Na první zahraniční angažmá odcházíte až v jednatřiceti letech. Proč? Dřív jste nedostal dobrou nabídku?
Teď v lednu před vypršením přestupního termínu jsem mohl jít do Švédska. Ale v Dukle mi dali jasně najevo, že mě nepustí. Ale nevadilo mi to. Měli jsme rozdělanou práci, fanoušci by si nezasloužili, aby se mančaft rozpadl.

Na mysli jsme měl spíš předchozí sezony.
Když jsme se vrátili z Rigy (mistrovství světa 2006), něco se objevilo z Česka i Ruska. Ale už jsem měl podepsanou smlouvu s Trenčínem. Když něco slíbím, dodržím slovo. Proto jsem říkal agentovi, ať mi o ničem dalším nepovídá. Pustil jsem to z hlavy.

Sezona vám skončila před pár dny. S Trenčínem jste v semifinále nestačili na Slovan Bratislava, přestože jste vedli 3:1 na zápasy. Přetrvává ve vás zklamání nebo už přebolelo?
Těsně po zápase se objevily emoce včetně chlapských slz. Postupem času to trošku přebolelo, i když v hlavě se mi to rozkládá. Vést nad Slovanem 3:1 a nedotáhnout to do konce, to musí mrzet.

Proč to nevyšlo?
Byla to série Davida s Goliášem. My jsme menší klub, máme užší kádr, zatímco Slovan sázel na tři vyrovnané pětky. To, že jsme vedli 3:1, byl malý zázrak. Zázraky se dějí, tentokrát to nevyšlo.
Možná nám chyběla trocha štěstí.

Ovšem jeden zázračný výsledek se vám v letošním play-off podařil. Ve čtvrtfinále jste přešli přes Martin, přestože jste prohrávali už 0:3. Trenčín se stal teprve druhým týmem z vyspělých evropských soutěží, jemuž se to povedlo.
To byl opravdu zázrak. Martin hrál výborně, nedovedli jsme si s ním poradit. Ale pak jsme si zvykli na jeho styl a zapojili do hry hlavu, protože předtím to bylo srdce bez hlavy. Samozřejmě jsme byli šťastní, že jsme vešli do historie. To nám nikdo nesebere.

Co podle vás mužstvo potřebuje k tomu, aby otočilo stav 0:3 na zápasy?
Nevzdat to v hlavách. Jinak je konec. Prohrávali jsme 1:3 na zápasy, v pátém to bylo 1:4. Ale dali jsme gól, přidali druhý a vrátili se do hry. Martin jako by se polekal, že nás má na lopatě.

Máte za sebou 14 vysilujících zápasů. Na ledě jste byl tak často, jak jen to šlo. Jste hodně unavený?
 Myslel jsem, že po sérii s Martinem nás Slovan lehce přejede. Ale když dosáhnete takového úspěchu, úplně jinak vnímáte bolest i únavu. Padne z vás psychická zátěž, všechno jde lehce. Byli jsme natěšení, ale postupem času se únava projevovala. Na ledě jsem byl opravdu často, někdy jsme se snažili hrát jen na dvě pětky, na pár útočníků. Takže jsem strašně unavený. V posledních dnech jsem si myslel, že ani nevstanu z postele. Jen ležím a odpočívám.

Bude vám trvat dlouho, než se zase dostanete do pohody?
Chvilku mi trvá, než dobiju baterky. Myslel jsem, že se na čas zbavím hokeje, ale nehrozí to. Dostal jsem reprezentační pozvánku, ta se neodmítá. Už v pondělí se jedu porvat o místo na mistrovství světa.

Šampionát se letos uskuteční v Kanadě. Jak odhadujete své šance, že si na něm zahrajete?
Všechno se bude odvíjet od toho, kolik přijede hráčů z NHL. Jsou jinde, trenér na nich bude stavět. Ale šanci cítím. Mezi námi nejsou velké rozdíly, rozhodne forma.

Na mistrovství světa už jste jednou hrál, ale v Kanadě by to byl asi ještě lepší zážitek, že?
Určitě, vždyť je to kolébka hokeje. Už jednou jsem to zažil, bylo by krásné to zopakovat.

V posledních třech letech jste nastupoval pod bývalým zlínským trenérem Antonínem Stavjaňou. Jak se vám s ním spolupracovalo?
 Moje kariéra rostla také díky tomu, že se naše cesty překřížily. Má na tom velký podíl. Nejen teď v Trenčíně, ale už předtím v Nitře z nás vyždímal, co se dalo. Když dosáhnete nějakých úspěchů, začnete si věřit.  Pochopil jsem, že je to o sebedůvěře, k tomu nás vedl i trenér. Prožili jsme spolu tři krásné roky. Bylo to jako manželství, občas jsme si svoje názory vyříkali. Ale vždy jsme zůstali korektní.

Statisticky za sebou máte nejlepší sezonu v kariéře. I pocitově byla nejlepší?
Herně i pocitově to byla pěkná sezona. Úžasné bylo, jak jsme si získali fanoušky. Bylo to hotové šílenství. Věřím, že když budu zdravý, prožiju to samé také ve Zlíně.

Trenčínští příznivci hodně litují vašeho odchodu. Zároveň vám přejí to nejlepší.
Jsem kočovník, na Slovensku už jsem toho obešel hodně, ale tak úzký kontakt s fanoušky jsem neměl v žádném klubu. Bylo to opravdu úžasné, zůstanou mi krásné vzpomínky.

Ve Zlíně jste byl před pár dny. Už jste se stačil poznat s novými spoluhráči?
Ještě ne. Ale prozradím vám jinou věc. V mistrovské sezoně Zlína jsem působil ve Skalici a jako fanoušek jsem se jezdil dívat na jeho zápasy. Teď sem jdu hrát, je to zásah osudu. Stadion i lidé kolem na mě působí sympaticky. Mám samé dobré pocity. Věřím, že zapadnu do mužstva, abyste po sezoně mohli říct, že to byla dobrá volba.

Po nevydařeném ročníku bez play-off na vás zlínský klub hodně spoléhá. Budete kvůli tomu pod velkým tlakem?
Uvidíme, jak to všechno bude. Je tady řada dobrých, přímo výborných hráčů. Prostě jim nevyšla sezona, to se občas stává i v silnějších klubech. Věřím, že se dáme do kupy a uděláme výbornou sezonu.

Jste jedním z mála současných hokejistů, kteří mají vysokoškolský titul. Jak se dá v dnešní době skloubit studium s profesionálním sportem?
 Během studia jsem hrával druhou nejvyšší soutěž v Topolčanech. Byl jsem odchovanec, dost mi vycházeli vstříc. Po přestupu do Slovanu Bratislava to bylo složitější, ale čekal mě už jen poslední ročník, tak se to dalo vydržet. Měl jsem individuální plán.

Vystudoval jste zemědělskou školu. Budete se oboru věnovat po skončení hokejové kariéry?
Můj otec je zemědělec, odmalička jsem se pohyboval po družstvu. Vyrůstal jsem na vesnici, mám to v krvi. Ale uvidíme, co život přinese.


Předkolo

Litvínov
3:0
Plzeň
České Budějovice
3:0
Karlovy Vary
Liberec
3:2
Olomouc
Hradec Králové
3:0
Vítkovice
Pardubice
4:1
Hradec Králové
Kometa Brno
2:4
Litvínov
Pardubice
4:0
Litvínov
Sparta
3:4
Třinec
Sparta
4:0
Liberec
Třinec
4:3
České Budějovice