S posunem ze čtvrté formace do první získal téměř dvojnásobný prostor na ledě. Zlínský hokejový útočník Jiří Ondráček ho využil dokonale. Ve čtvrtém čtvrtfinále play-off s Kometou Brno skóroval dvakrát a přispěl k tomu, že série je nerozhodná 2:2.
„Zaplaťpánbu za ně, byly to takové haluzáky,“ usmíval se po výhře 5:3. „Je to fráze, ale je jedno, kdo góly dal. Potřebovali jsme bodík, máme ho, je to super.“
Po nevydařeném třetím utkání trenér Vlach výrazně překopal sestavu. Překvapilo vás, že jste hrál s Čajánkem a Veselým?
Abych řekl pravdu, překvapilo mě to. Takové machinace se sestavou jsem nečekal. Byl jsem jenom rád, že jsem dostal takový prostor a mohl si zahrát přesilovky.
Trenér ovšem podobné tahy občas použije, že?
Jednou za čas ho to chytne a něco vymyslí tak, že nás překvapí všechny. Ale nebývá to často.
Jak se vám hraje s kapitánem Čajánkem?
Hrál jsem s ním na začátku sezony. Pak přišel Svoboďák (Jakub Svoboda), hrál s ním, což byl dobrý tah. Začalo to fungovat, dostali jsme se z posledního místa. To je pak jedno, kde kdo hraje.
Počítáte s tím, že v elitní lajně vydržíte i nadále?
Doufám, že další machinace v sestavě nebudou, že tam vydržím. Když budou, vezmu roli, jakou dostanu. Přijmu ji rád, budu hrát v jakékoliv lajně.
Cítíte velký rozdíl mezi tím, nastoupit v první, nebo čtvrté formaci?
V první si víc věříte na puku a v soubojích, v přesilovkách se pak snadněji dostanete k dorážce. Víc vám jezdí nohy. Naopak je hrozně těžké sedět třeba deset minut. Není pak snadné nastoupit proti hráčům, kteří hrají pravidelně.
Měníte podle formace svůj herní styl? Přijde mi, že ve čtvrté to berete víc na sebe.
Možná v Kostelci na fotbale. (smích) Tady ne, i když vedle sebe budu mít dorostence. Nejsem takový hráč, abych to bral na sebe. Jen když je tam Sedlo (Pavel Sedláček) nebo někdo mladší, snažím se pomoct. Vím, jaké to je.
Sérii jste vyrovnali na 2:2, ale pokračuje se ve čtvrtek v Brně. Znamená to, že Kometa má výhodu?
To bych neřekl. I loni jsme hráli ve stejné situaci v Třinci. Pátý zápas je hrozně těžký. Věřím, že tam vyhrajeme a pojedeme domů za stavu 3:2 pro nás.
Jakým stylem tam chcete hrát?
Hlavní úkol je nedostat branku, takže zodpovědně zezadu. Na to jsme zvyklí.
Sil máte dost?
Myslím, že jo. Je výhodou, že teď máme dva volné dny. Zregenerujeme. Většina se cítí dobře. Starší hráči, dědkové, to asi mají jinak, ale my se cítíme dobře. Já teda určitě. (úsměv)
Do Brna to není daleko. Nechcete přesto vyrazit s denním předstihem?
Kluci nebudou chtít, manželky by je nepustily. (smích) Je jedno, kdy pojedeme, na zápas se musíme nachystat stejně.
