Dvakrát jste Liberec dokázali porazit. V čem to bylo tentokrát jiné?
Když jsme v Liberci vyhráli, bylo to skoro podobné. Domácí se do nás tlačili, ale možná jsme tehdy měli trochu víc štěstí jak dnes. Doma jsme hráli vyrovnaný zápas a tam se nedá říct, že bychom nevyhráli zaslouženě. Dnes jsme si přesně řekli, co budeme hrát, a i když nás první třetinu Liberec možná až moc zatlačil, ustáli jsme to. V kabině jsme si řekli, že to potřebujeme co nejdéle udržet na 0:0, ale hned v první minutě jsme dostali gól, a to se nám stalo už poněkolikáté. To bychom měli trochu zlepšit.
Liberecký Branko Radivojevič říkal, že jim pomohlo, jak hodně chodili do brány. Souhlasíte?
Určitě. To hřiště je dost malé a oni se strašně tlačí do brány. Kolikrát stříleli a já ani nevěděl, kde je hráč s pukem, natož kde letí puk. Ale dobře to pochytali naši kluci. Prvního gólu je škoda, tam jsem mohl puk podržet, ale střela mi vypadla.
V ofenzivě jste moc nepředvedli, bylo to velkou silou Liberce?
Těžko říct. Hrají opravdu výborný, nátlakový hokej, napadají, mají kvalitní hráče a dokonce ještě posílili, do obrany přišel zkušený Tomáš Mojžíš. Je velmi těžké s nimi hrát. Dnes jsme začali, jak jsme si řekli, ale jakmile to bylo 3:0, už si Liberec třetí třetinu pohlídal.
Byl jste vyhodnocen jako nejlepší hráč Olomouce, je to útěcha?
Je to v podstatě jedno, jestli prohrajete 0:1 nebo 0:4. Některé góly mě ale trochu mrzí, budu si to muset probrat. Vím, že jsem při tom prvním udělal chybu, musím se na to podívat a snažit se tomu v dalším zápase vyhnout. Při tom třetím jsem také trochu odešel. Ale to se stává. Musel jsem vykouknout doleva a doprava, kolikrát si to nahrávají a není puk vidět a někdy to jen bouchne za vámi do mantinelu. Byl to těžký zápas. Možná jsme nemuseli dostat čtyři góly, ale to už je jedno. Prohra je prohra.
