Které angažmá považujete ze svého hokejového působení za nejlepší?
V Českých Budějovicích to bylo výborné, postoupili jsme do ligy, dostal jsem se odtud do reprezentace. A pak Sparta. Jeden rok jsem vyhrál kanadské bodování celé extraligy. Potom jsem měl smůlu na zranění, do reprezentace už jsem se nedostal.
Co vás může v Českých Budějovicích překvapit?
Asi nic. Dění tady stále sleduji, mám tu rodiče, vím vlastně všechno, co se tady děje. Je tu i většina lidí v klubu, co tu byla, když jsem odcházel.
V sezoně jste odešel do Pori. Je pravda, že jste jednal i s Českými Budějovicemi?
V té době byl záměr vyměnit za mě Václava Krále. Nakonec se výměna neuskutečnila.
Angažmá v Pori nebylo asi nejpříjemnější?
Přišel jsem do posledního mužstva soutěže, které ztrácelo asi 15 bodů na předposledního. V Pori byl mladý tým. Loni tam měli finanční problémy a nemohli si nakoupit hráče, takže tam většinou byli horší hokejisté z finské ligy. Vyměnil se trenér, přišel ruský. Pak se to zlepšilo, nějaké zápasy jsme vyhráli, ale ztrátu jsme nedohonili.
Je asi špatné hrát z posledního místa?
Prohráli jsme i osmkrát za sebou. Také jsem tam byl dva a půl měsíce sám, to člověk chodí domů a přemýšlí, že se stále prohrává. A není nic příjemného, že jsou noci krátké a dlouhé. Jeden čas tam byla pořád tma, potom zase světlo. Nenaučil jsem se řeč a to byl můj největší problém. Učil jsem se němčinu, anglicky moc nemluvím. Často jsem jen pozdravil a nic víc.
S kým jste hrával a kde?
Hodně mi pomohl Tomáš Kucharčík se svou přítelkyní. S Tomášem jsem hrál ve druhé pětce, kde se další hráči vedle nás střídali. Moc bodů jsem neudělal, protože Finové mají první pětku a ta hraje všechny přesilovky, i kdyby to bylo kdovíjak dlouho. Kdo hraje přesilovky, má i body, protože jinak při hře pět na pět moc gólů nepadá, tak jeden za zápas. Hrál jsem křídlo, tak jsme se s trenérem dohodli.
Považujete se po třicítce za ekonomicky zabezpečeného?
Nějaké peníze jsem hokejem vydělal, ale při dnešních cenách a poměrech musí každý hráč i později něco dělat. Nehrál jsem nikde v NHL, abych vydělával velké miliony. To, co jsem vydělal, na celý život nestačí.
Co si slibujete od návratu do Českých Budějovic?
Už jsem se chtěl vrátit tři roky a vždy to nějak nevyšlo. Teď byla nabídka a trenér Jágr chtěl, abych se vrátil. Nešlo mi o finanční podmínky, ale chtěl jsem hrát za Budějovice a být doma. Máme desetiletého syna Romana, který hrál za Norimberk, za Spartu, za Havířov. Chceme, aby nebyl pokaždé v jiném týmu.
Z HOKEJOVÉ BILANCE ROMANA HORÁKA
V končícím ročníku extraligy odehrál v Havířově 18 utkání, měl tři asistence a dal tři góly. Začátkem prosince odešel do finského Ässätu Pori, kde ve finské lize odehrál 35 zápasů, dal sedm branek a měl devět asistencí. Byl nejlepší v týmu s plusovými body za účast na ledě při porovnání vstřelených a obdržených gólů, v kanadském bodování stihl i při manku 21 zápasů devátou příčku. Hraje na levou ruku, měří 185 centimetrů, váží 88 kilogramů. Celkem v české extralize nastřílel 209 branek.
