„Puk mi vzal Červus, děkuju mu, schovám si ho na památku,“ užíval si Šidlík; jeho středeční zásah byl vítězný a Červenka mu na něj nahrával. „Úžasný, konečně to tam padlo. Střílel jsem po buly a asi nějaký obránce to tečoval. Já ani nevěděl, že je gól, až pak jsem viděl, jak kluci zvedají ruce,“ líčil po výhře 4:0.
Piráti sehnali tři nové beky, čímž se i Šidlíkova pozice ztížila. „Abych byl šťastný, to nejsem,“ řekl upřímně. „Ale je to normální. Nedařilo se nám, nějaké změny se musely udělat. Pro mužstvo jen dobře.“
Nastoupil v devíti ze sedmnácti kol, ale jihlavský rodák nereptá. „Když se kouknu na minutáž, v mém ročníku to má asi každý. Přece jen jsem tady mladší hráč. Čekám na příležitost, snažím se ji chytit za pačesy a porvat se o místo. To je moje úloha,“ chápe 21letý junák, který mezi dospělými hrál již v šestnácti.
A extraligu ochutnal už v loňské sezoně, prvoligová Jihlava ho desetkrát půjčila do Karlových Varů. „Nakoukl jsem do ní, ale fakt málo. Měl jsem icetime asi pět minut, spíš jsem sbíral zkušenosti. Že jsem nebyl v hledišti, ale koukal na extraligu ze střídačky. Seznamovací sezona,“ podotýká Šidlík.
A co o elitní soutěži zjistil? „Čekal jsem ji rychlejší. Možná je první liga lítavější, protože v ní nastupují mladší kluci s méně zkušenostmi. V extralize je zase chytřejší hra díky mazákům. Někteří mají reprezentační starty, je to na vyšší úrovni.“
Šidlík se tři roky zoceloval v zámoří, s týmem Victoriaville Tigres se dokonce loučil coby kapitán. „Tři roky v juniorce mi daly zkušenosti i do života, postavil jsem se na vlastní nohy. Hokejově je tam veliká porce zápasů, hraje se i každý třetí den, byl to záhul. Hodně jsem si zahrál,“ pochvaluje si.
„Ale je to užší hřiště, jiný hokej. Když říkal Jarda Jágr, že to je jiný sport, tak jsem tomu nevěřil, ale je to pravda. I návrat do Česka byl kvůli tomu složitější.“
Jenže brzy se rozkoukal a loňskou sezonu v Jihlavě korunoval vydařenými výkony proti Chomutovu v semifinále play-off první ligy. „Když jsme si po sérii podávali ruce, chomutovský trenér Kopřiva mi říkal, že asi od nich přijde nabídka, že se ozvou,“ vykresluje. „Asi dobře pro mě, že jsme na sebe narazili,“ směje se Šidlík.
Teď už obránce s útočnými choutkami patří mezi chomutovské talenty. „Rád podpořím útok, ale jsem i zastánce tvrdé a důrazné hry. Jsem takový nahoru - dolů.“ Co se týče jeho kariéry, tam je to zatím jen nahoru.
