Na tento zápas bude nejlepší co nejrychleji zapomenout, že?
Určitě. Byla to bída. U mě to začalo a skončilo to u posledního útočníka. Ale loni v semifinále se nám první zápas v Budějovicích taky nepovedl a sérii jsme vyhráli. Jenže musíme příště předvést daleko lepší výkon.
S Českými Budějovicemi jste prohrávali po dvou zápasech 0:2...
... to se doufám letos nestane. Ale musíme změnit přístup i celkovou hru.
Jaké to je pro brankáře dostat v jednom zápase skoro tolik gólů jako za celou předchozí sérii s Litvínovem?
Dneska jsem byl rozhodnutý, že když mě trenéři nestáhnou ze hry, tak klidně šest sedm branek dostanu. Na statistiky nijak extra nekoukám. Spíš jsem se do toho chtěl po té dlouhé pauze co nejvíc dostat. V play-off to nemá takovou váhu, jestli prohrajete 1:2 nebo 1:7.
Utkání bylo takové celkově bez emocí. Přišlo vám to taky?
Určitě. Ke konci se už nikdo nechtěl zranit. Za necelý den se hraje znovu. V šatně kluci říkali, že se někteří vůbec nedostali do tempa. U nás ve Varech má hra spád, je tam v hale takový hukot. Na Spartě je ledová plocha i celý zimák rozlehlejší a klidnější atmosféra. Ale na to se nemůžeme vymlouvat.
Hrálo třeba roli i to, že jste předtím tak rychle vyřadili Litvínov?
To ne, Spartu nejde podcenit. Spíš jsme naopak hráli ustrašeně a s moc velkým respektem.
Dostal jste pět gólů, ale není to ani tak vaše vina, protože obránci vám moc nepomohli, že?
Něco si k tomu řekneme, ale sezona je dobrá, šlape nám to, bylo by zbytečné se teď rozhádat. Ale to je i stylem Sparty, která předvádí něco podobného jako Slavia. Oni nestřílejí zbytečně z každé pozice, aby usnadňovali brankáři nějaké lehčí puky z dálky. Půl minuty krouží s pukem a pak si nahrají do gólové šance. Čekají do poslední chvíle.
Tak jako Petr Ton u první branky zápasu, kdy vás zaskočil přihrávkou zpoza branky. Vy jste čekal, že ji celou obkrouží, takže jste byl připraven u druhé tyčky.
Tady to koukání přes rameno trénujeme, ale Petr byl v plné rychlosti, už skoro přejel celou branku, přesto ještě nahrál zpátky. Udělal to moc dobře. Neměl jsem šanci na to zareagovat, i když jsme se na to připravovali, koukali jsme na to na video. Vím, že to tak dělá.
A co gól sparťanského obránce Vykoukala, který v přesilovce zvyšoval na 4:1 pro domácí. Jeho rána mezi vaše betony dokonce protrhla síťku branky. Tušil jste vůbec, proč jde rozhodčí tento gól konzultovat s kolegou u videa?
Vůbec, protože mi to prolítlo mezi nohama. Spíš jsem si říkal, jestli někdo ze sparťanů nestál při té střele v brankovišti. S Jirkou Vykoukalem jsme byli dost blízko sebe, čekal jsem, že mi to bude střílet nahoru někde kolem ramen. Snažil jsem se spíš chytat rukama a podvědomě jsem zvedl hokejku. A bohužel mi to tam prošlo. Ale byla to pěkná pecka. Měl na to spoustu času, to se nesmí stávat.
