„Hlavně už chyběla motivace. Od šestnácti let jsem prakticky nepřetržitě hrál v zahraničí a už přišel čas všechny ty roky vrátit rodině,“ uvedl Bulis. „Po celou minulou sezonu sice chodily nabídky, mohl jsem zůstat v Čeljabinsku, smlouvu nabízely i Pardubice, ale rodina dostala přednost,“ dodal.
Co bude dál, Bulis zatím neřeší. „Teď se chci hlavně věnovat rodině. Obě děti sportují, jsem teď táta na plný úvazek,“ prozradil. U hokeje možná zůstane.
„K trénování mě to netáhne, ale něco se rýsuje v oblasti skautingu. Bavil jsem se o tom se svým agentem Jiřím Hamalem a tam by byl určitý prostor. Je to ale otázka budoucnosti. Teď má přednost rodina. Doháním to, co jsem zameškal působením v Rusku,“ řekl.
Dlouho hrál v NHL a má i titul s Pardubicemi
Bulis během kariéry odehrál devět sezon v NHL (za Washington, Montreal a Vancouver), dalších osm pak v KHL. „Na zámoří vzpomínám jen v dobrém. Strávil jsem tam i s juniorkou dvanáct let a zahrál si v Montrealu. Navíc jsem tam získal spoustu přátel, se kterými jsem dodneška v kontaktu,“ uvedl Bulis.
„V Rusku jsem měl kliku, že se vždy v týmu sešla dobrá parta. Vycházel jsem j ak s cizinci, tak s ruskými spoluhráči. Dvakrát jsem si zahrál finále o Gagarinův pohár, takže je na co vzpomínat. Taky byl super titul s Pardubicemi při výluce NHL (2005). V jednom útoku s Milanem Hejdukem a Michalem Mikeskou j sme si hokej opravdu užívali,“ dodal.
Hokej dál sleduje. „Ale už jen v televizi, na led mě to netáhne. Do týmu mě lákají pardubičtí veteráni, ale zatím jejich nabídky odmítám,“ zasmál se Bulis. Díval se i na mistrovství světa. „Češi příjemně překvapili, pan Vůjtek kádr skvěle poskládal. Omladil tým a je vidět, že máme na čem stavět. Nejvíc mě ale zaujali oba finalisté - Kanada a Finsko. Ti byli úplně někde jinde. Staví na mladých hráčích, to se mně líbí,“ dodal Bulis.
